Počet záznamů: 1
K dokazování obsahem připojeného trestního spisu a úředním záznamem o podaném vysvětlení
Záhlaví-jméno Daňková, Markéta, (autor) Údaje o názvu K dokazování obsahem připojeného trestního spisu a úředním záznamem o podaném vysvětlení : nález Ústavního soudu ze dne 2. 11. 2022 sp. zn. III. ÚS 808/22 Anotace I. Dokazováním obsahu připojeného spisu nesmí být porušeny garance práva na soudní ochranu dle čl. 36 odst. 1 Listiny, práva na obhajobu dle čl. 40 odst. 3 Listiny, jakož ani práva na rovnost v řízení dle čl. 37 odst. 3 Listiny, a to zejména tím, že by takto byly získány důkazy, které by v předmětném (pozdějším) trestním řízení byly nepřípustné, např. že by jako listinný důkaz při nesplnění podmínek stanovených § 88 odst. 6 věta třetí trestního řádu byl proveden protokol o odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, který byl nařízen a proveden v dřívějším trestním řízení, v němž bylo vydáno pravomocné rozhodnutí dle § 9 odst. 1 trestního řádu, a to pod záminkou, že orgán činný v trestním řízení v následné věci tímto způsobem prověřuje ty závěry uvedeného rozhodnutí, které jsou pro něj nezávazné. / II. Neporušitelnost zákazů důkazního práva se nevztahuje jen na samotné důkazy získané v jiném (dřívějším) trestním řízení, které by byly v pozdějším trestním řízení nepřípustné, ale brání i tomu, aby tyto zákazy byly obcházeny tím, že místo přímého provedení nepřípustného důkazu v pozdějším řízení se orgán činný v trestním řízení „prolomí“ k jeho obsahu prostřednictvím příslušných pasáží odůvodnění rozhodnutí z dřívějšího řízení, které tento obsah rekapituluje a které je v tomto pozdějším řízení provedeno jako listinný důkaz. / III. (Ne)přípustnost určitého důkazu v pozdějším trestním řízení však musí být posuzována podle obecných pravidel dokazování vážících se k orgánům činným v trestním řízení. Nepřípustným tedynení takový důkaz, který byl v dřívějším právním řízení získán zcela bez jakékoliv ingerence orgánů činných v trestním řízení či takový důkaz, který byl získán v dřívějším právním řízení za obdobných podmínek, za jakých by byl mohl být získán i v pozdějším trestním řízení. / IV. Ústavní soud není povinen se zabývat námitkami, které stěžovatel pouze formálně deklaruje, ale blíže je nezdůvodní konkrétními argumenty zasazenými do kontextu specifických okolností daného případu, pokud jejich důvodnost není na první pohled natolik očividná, že žádné bližší vysvětlení nevyžaduje. Neslučuje se totiž s úlohou Ústavního soudu jako nezávislého orgánu ochrany ústavnosti, aby vstupoval do řízení na straně stěžovatele tím, že bude napravovat jeho argumentační pasivitu a sám aktivně vyhledávat v posuzovaném případě námitky, které by mohly svědčit ve stěžovatelův prospěch, kterých se sám stěžovatel nedovolává, a samostatně vyhledávat argumenty na jejich podporu. Odkaz na judikaturu Ústavního soudu: nález Ústavního soudu ze dne 2. 11. 2022 sp. zn. III. ÚS 808/22. In Státní zastupitelství. - Ročník 20, č. 1, 2023 Předmět.hesla Ústavní soud 2023 Judikatura ÚS Nález Ústavního soudu III. ÚS 808/22 Trestní řád Dokazování Trestní spisy Úřední záznam Podání vysvětlení Trestní zákoník Právo na soudní ochranu Listina základních práv a svobod Právo na obhajobu Právo rovnosti Důkaz Důkaz listinou Trestní řízení Nepřípustné důkazy Odposlechy Telekomunikační provoz Pravomocný rozsudek Orgány činné v trestním řízení Námitky Nezávislost Ochrana ústavnosti Ústavní stížnost Forma, žánr elektronický článek Signatura Země vyd. Česko Jazyk dok. čeština URL https://www.smarteca.cz/my-reader/STAT-ZASTUP-EJOURNAL-0123_00000000_0?fileName=chapter07.xhtml&location=pi-2484 Databáze Články 
článek
Počet záznamů: 1