Jednoduché vyhledávání

Prohledávané zdrojeZměnit

  • Ústavní soud, knihovna - Online katalog 33083
Knihovna Ústavního soudu - už 11 let v nových prostorech!    📚  📖  📓
Před jedenácti lety, v září 2010, byly pro Knihovnu Ústavního soudu slavnostně otevřeny nově zrekonstruované prostory. Slavnostního otevření nové knihovny se účastnila delegace soudců Ústavního soudu Slovenské republiky v čele s tehdejší předsedkyní Ivettou Macejkovou.
Podle prvních pracovnic knihovny byla původní Knihovna ÚS umístěna v místnosti č. 105/2 v druhém nadzemním podlaží. V roce 1993 byly knihovně přiděleny také místnosti č. 105 a č. 105/1. V roce 2002 se knihovna přesunula do přízemí východního křídla a jihovýchodního rohu budovy, a to do místností č. 57 a č. 57/1, ve kterých byly kanceláře knihovnic, místnosti č. 55 a č. 55/1 byly vyčleněny pro výpůjční pult a studovnu a místnosti č. 52 a č. 54 sloužily jako sklady. Tyto prostory přestávaly postupně vyhovovat narůstajícímu objemu knihovního fondu a požadavkům uživatelů, proto byla zahájena rekonstrukce nových prostor, ve kterých knihovna zahájila provoz v září 2010 a sídlí zde dodnes.
V současné podobě knihovny se klade důraz na dostupnost literatury především ve formě volného výběru. K dispozici je také několik studijních míst, skener a kopírka.

V roce 2021 dostala knihovna k dispozici část nově vybudovaných moderních skladových prostor v suterénu budovy, které zajišťují pro uložené knihovní jednotky vynikající podmínky.

Sv. Václav - 28. září 
Dne 28. září  si připomínáme patrona českých zemí - sv. Václava, který byl synem knížete Vratislava a jeho ženy Drahomíry. Jeho babičkou byla kněžna Ludmila  (později svatořečená). Jako pravděpodobný rok narození sv. Václava se uvádí letopočet 907. Sv. Václav byl zavražděn  28. září 935  (dříve se uváděl také rok 929) ve Staré Boleslavi na příkaz svého bratra Boleslava. Bohužel o životě sv. Václava neexistuje dostatek spolehlivých a hodnověrných dobových pramenů. Základem pro poznání jeho života jsou především legendy, které však nezachycují životy svatých věrně, a archeologické či paleoantropologické výzkumy. Není tedy možné sestavit příliš jasný obraz osobnosti sv. Václava.
Václavovi se dostalo na tehdejší dobu neobvyklého vzdělání. Po smrti knížete Vratislava v roce 921 se vlády zatím ujímá Václavova matka Drahomíra. Václav začíná vládnout někdy po roce 921, nejpozději na podzim v roce 925. Během své vlády usiluje pravděpodobně především o upevňování stávajícího knížectví místo jeho rozšiřování. V zahraniční politice tehdejší doby je nejdůležitější vztah k východofranské říši, jejímž králem byl roku 919 zvolen vévoda Jindřich I. Ptáčník. Roku 929 uspořádal Jindřich I. Ptáčník vojenskou výpravu do českého knížectví. Kníže Václav zvolí smírnou cestu pro řešení tohoto konfliktu a dohodne se s Jindřichem na placení daně míru (tributum pacis). Tímto rozhodnutím Václav uchrání rodící se český stát před Jindřichovou dobyvačnou politikou. Traduje se, že daň byla ve výši 120 volů a 500 hřiven stříbra ročně, tento údaj ale nebyl nikdy potvrzen spolehlivým historickým pramenem. Jindřich Václavovi v roce 929 zároveň daruje relikvii sv. Víta (paži), což lze považovat za výraz toho, že pokládá Václava za svého politického a křesťanského partnera. Václavovo smírné řešení se později stalo předmětem zájmu a výkladu historiků. Někteří v něm viděli akt poddání se říši, počátek začleňování Čech do (pozdější Římské) říše nebo zaprodání země Němcům. Pokřivený pohled na sv. Václava byl zneužit v době Protektorátu Čechy a Morava, svatováclavská orlice byla nejvyšším protektorátním vyznamenáním pro Čechy, kteří kolaborovali s nacisty.
Sv. Václav je prvním svatořečeným českého původu a je jediným českým světcem, jehož svátek je součástí celosvětového kalendáře římskokatolické církve. Již od 10. století je sv. Václav uctíván jednak jako světec s křesťanskými ctnostmi jednak jako symbol schopného vládce, přemyslovské dynastie a českého státu. Byly mu také připisovány různé zázraky, které dokládaly jeho svatost. Tělo sv. Václava Boleslav uložil tři roky po Václavově smrti v rotundě sv. Víta na Pražském hradě. Karel IV. nechal nad jeho hrobem vystavět svatováclavskou kapli a z hrobu nechal vyjmout lebku sv. Václava. Na lebce měla spočívat v době mimo korunovaci tzv. svatováclavská koruna českých králů. V současnosti je nahrazena korunou s čelenkou, kterou v roce 1929 věnovali krajané ze Spojených států amerických.
V roce 1929 se v Praze slavilo svatováclavské milénium, při této příležitosti prezident Masaryk předal jubilejní standartu armádnímu Jezdeckému pluku 8 "Knížete Václava Svatého". První střelecký pěší pluk československých legií na Rusi nesl označení pluk svatého Václava (později pluk Mistra Jana Husi) a součástí praporu České družiny (předchůdkyně ruských čs. legií) byla výšivka svatováclavské koruny. Sv. Václava přijali za svého patrona také čeští skauti, pro které je vzorem v pomoci druhým a ve statečném a laskavém jednání.
V roce 2000 byl den 28. září prohlášen za státní svátek Den české státnosti.