Společenská škodlivost jako znak přestupku

Mates, Pavel, 1947-

Společenská škodlivost jako znak přestupku. -- Scope and content: Proč bylo v úpravě odpovědnosti za přestupek zvoleno, resp. ponecháno, materiální pojetí, je poměrně zevrubně objasněno v důvodové zprávě k zákonu o odpovědnosti za přestupky (zákon č. 250/2016 Sb.). Přestupky stojí typově pod trestnými činy a dolní hranice již nehraničí s jiným typem deliktu, takže na tomto základě lze rozlišovat mezi oběma veřejnoprávními delikty; správní orgán může bagatelní případy porušování povinností odložit a řízení nezahajovat, protože pro nedostatek materiálních podmínek vůbec nejde o přestupek; pokud věc neodložil pro nedostatek škodlivosti, musel by s ohledem na princip legality, jíž je zákon ovládán, řízení zahájit, což odporuje smyslu právní úpravy a speciálně zásadě hospodárnosti; čistě formální pojetí by mohlo vést v konkrétních případech k nepřiměřené tvrdosti. Přes snahu zákonodárce se ne vždy podařilo formulovat skutkové podstaty trestných činů tak, aby se nepřekrývaly s přestupky, a právě společenská škodlivost umožňuje mezi nimi diferencovat. Odkazy na judikaturu Ústavního soudu: nález Ústavního soudu ze dne 15. 10. 2013, sp. zn. Pl. ÚS 3/13; nález Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2015, sp. zn. Pl. ÚS 24/14.
In: Bulletin advokacie. -- ISSN 1210-6348. -- Roč. 2021, č. 4, s. 30-33.
I. Šemík, Karel,


Ústavní soud 2021 * Judikatura ÚS * Nález Ústavního soudu Pl. ÚS 3/13 * Nález Ústavního soudu Pl. ÚS 24/14 * Přestupky * Přestupkové řízení * Společenská škodlivost * článek