(Ne)způsobilost vyvlastnění být předmětem mezitímního rozhodnutí

Frumarová, Kateřina

(Ne)způsobilost vyvlastnění být předmětem mezitímního rozhodnutí. -- Scope and content: Autorka se zaměřuje na otázku, zda je skutečně možné v rámci vyvlastňovacího řízení rozhodnout mezitímním rozhodnutím. Právní úprava totiž nově zavádí od 30. 8. 2018 možnost vyvlastňovacího úřadu rozhodnout v určitých případech tzv. mezitímním rozhodnutím o odnětí vlastnického práva vyvlastňovaného k jeho pozemku či stavbě a o jeho přechodu na vyvlastnitele, aniž by současně bylo rozhodnuto o náhradě za vyvlastnění a o její výši. Cílem tohoto opatření je přispět k jednodušší a rychlejší realizaci vybraných staveb dopravní infrastruktury v České republice. Autorka se snaží v článku poukázat na sporné či nejasné aspekty této nově přijaté právní úpravy a na možné problémy při její aplikaci v praxi. Jde zejména o to, zda je vůbec vyvlastnění jako předmět řízení způsobilé být předmětem mezitímního rozhodování. A dále - zda právní úprava užití tohoto institutu ve vyvlastňovacím řízení nepřiměřeným způsobem nezasahuje do podmínek stanovených českým právním řádem pro vyvlastnění (zejména LZPS). A konečně velmi spornou je i skutečnost, že úprava jistým způsobem nereflektuje základní požadavek na právní normu - a to abstraktnost. Odkaz na judikaturu Ústavního soudu: nález Ústavního soudu ze dne 19. 10. 2004, sp. zn. II. ÚS 623/02.
In: Správní právo. -- ISSN 0139-6005. -- Roč. 52, (2019), č. 3, s. 129-140.

Ústavní soud 2019 * Judikatura ÚS * Nález Ústavního soudu II. ÚS 623/02 * Vyvlastnění * Náhrada za vyvlastnění * Vlastnické právo * Mezitímní rozhodnutí * článek