Koncepce relativní neplatnosti právního jednání

Smrž, Ivo,

Koncepce relativní neplatnosti právního jednání. -- Scope and content: Každý člověk má přirozené právo brát se o vlastní štěstí. Jedním ze způsobů, jak může tuto proklamaci naplnit, je vlastní uspořádání si práv a povinností dle svého uvážení právním jednáním. Aby pak takové právní jednání vyvolalo zamýšlený následek, musí splňovat určité náležitosti. Pokud však takové náležitosti nebudou splněny, může být jedním z právních důsledků (sankcí) jeho neplatnost. Právě problematika následků "obecného" rozporu se zákonem, rozporu s dobrými mravy a rozporu s veřejným pořádkem právního jednání v podobě neplatnosti, a to buď relativní či absolutní, je tématem článku. Odkazy na judikaturu Ústavního soudu: nález Ústavního soudu ze dne 14. 4. 2005, sp. zn. I. ÚS 625/03; nález Ústavního soudu ze dne 8. 10. 2014, sp. zn. II. ÚS 2095/14; nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 1998, sp. zn. II. ÚS 249/97; nález Ústavního soudu ze dne 6. 4. 2005, sp. zn. II. ÚS 87/04; nález Ústavního soudu ze dne 6. 2. 2007, sp. zn. I. ÚS 531/05.
In: Daně a finance. -- ISSN 1801-6006. -- Roč. 23, (2015), č. 3, s. 4-14.

Ústavní soud 2015 * Judikatura ÚS * Nález Ústavního soudu I. ÚS 625/03 * Nález Ústavního soudu II. ÚS 2095/14 * Usnesení Ústavního soudu II. ÚS 249/97 * Nález Ústavního soudu II. ÚS 87/04 * Nález Ústavního soudu I. ÚS 531/05 * Relativní neplatnost * Právní jednání * Občanský zákoník 2014 * Obchodní zákoník * Dobré mravy * Veřejný pořádek * Daňové právo * článek