Number of the records: 1  

Ztotožnění se advokáta s dříve podepsaným dovoláním

  1. SYS0028306
    LBL
      
    00000nab-a22^^^^^3a-4500
    003
      
    CZ-BrUSC
    005
      
    20180116081508.5
    007
      
    ta
    008
      
    100224s2016----xr-||||g------000-0|cze-d
    040
      
    $a BOE020 $b cze
    100
    1-
    $7 us_us_auth*m0005646 $a Vojtek, Petr, $d 1967- $4 aut
    245
    10
    $a Ztotožnění se advokáta s dříve podepsaným dovoláním : $b usnesení NS z 27. 5. 2015, sp. zn. 30 Cdo 5196/2014
    520
    2-
    $a Ustanovení § 241a odst. 5 OSŘ ve znění účinném od 1. 1. 2013 neumožňuje zhojení nedostatku povinného zastoupení dovolatele tím, že se jeho zástupce (advokát) ztotožní s dříve samotným dovolatelem podaným dovoláním, aniž by je sám doplnil nebo nahradil. Komentář: Otázka se týká jen řízení před dovolacím soudem a řeší jednu z nuancí podmínky povinného zastoupení, může mít nicméně význam i pro postup soudu prvního stupně ve fázi před předložením spisu dovolacímu soudu. Rozhodnutí pracuje s důvodovou zprávou k novele OSŘ provedené zákonem č. 404/2012 Sb., odkazuje na literaturu (Pavliš, T., Deduch, J. Ohlédnutí po roce účinnosti nové právní úpravy civilního dovolání. Právní rozhledy, 2014, č. 5, s. 153) a dovozuje, že vzhledem ke změně úpravy dovolání po 1. 1. 2013 není již použitelná judikatura, podle které ke splnění podmínky zastoupení advokátem postačuje, aby právní zástupce dovolatele sdělil soudu, že se s podáním zastoupeného účastníka (dovolatele) ztotožňuje (např. usnesení NS z 27. 5. 1999, sp. zn. 26 Cdo 1121/99). Převládl ovšem postoj, že § 241a odst. 5 OSŘ neumožňuje přihlížet k obsahu podání, v němž dovolatel uvedl, v jakém rozsahu napadá rozhodnutí odvolacího soudu, nebo v němž vymezil důvody dovolání, nebyla-li splněna podmínka povinného zastoupení advokátem. Byla-li však splněna (třeba i dodatečně po učinění podání), nebrání § 241a odst. 5 OSŘ, aby k němu bylo přihlédnuto, to vše při splnění předpokladů uvedených v § 241 odst. 4 OSŘ. Podle většinového názoru se tedy nemění dřívější praxe „ztotožnění se“ s podáním učiněným samotným dovolatelem, obsahuje-li náležité vymezení dovolacího důvodu. Ústavní stížnost proti usnesení byla odmítnuta usnesením ÚS z 24. 11. 2015, sp. zn. IV. ÚS 2565/2015. [celý text]
    650
    -7
    $7 us_us_auth*0015821 $a Ústavní soud 2016
    650
    -7
    $7 us_us_auth*z0000971 $a Judikatura ÚS
    650
    -7
    $7 us_us_auth*0016167 $a Usnesení Ústavního soudu IV. ÚS 2565/15
    650
    -7
    $7 us_us_auth*z0000056 $a Advokáti
    650
    -7
    $7 us_us_auth*z0003140 $a Právní zastoupení
    650
    -7
    $7 us_us_auth*z0000512 $a Dovolání
    650
    -7
    $7 us_us_auth*0008921 $a Řízení u dovolacího soudu
    650
    -7
    $7 us_us_auth*z0001693 $a Občanský soudní řád
    655
    -7
    $7 us_us_auth*0000603 $a článek
    773
    0-
    $w us_us_cat_hist*0005850 $t Soudní rozhledy $x 1211-4405 $7 nnas $d Praha : C.H. Beck, 2016 $g Roč. 22, (2016), č. 2, s. 39-40
    910
      
    $a BOE020 $t rd
Number of the records: 1  

  This site uses cookies to make them easier to browse. Learn more about how we use cookies.