Number of the records: 1
Prokazování diskriminace při žalobě na určení neplatnosti výpovědi a přesun důkazního břemene
SYS 0027962 LBL 00000nab-a22^^^^^3a-4500 003 CZ-BrUSC 005 20180116081505.6 007 ta 008 100224s2016----xr-||||g------000-0|cze-d 040 $a BOE020 $b cze 100 1-
$7 us_us_auth*0003356 $a Husseini, Faisal $4 aut 245 10
$a Prokazování diskriminace při žalobě na určení neplatnosti výpovědi a přesun důkazního břemene : $b nález ÚS z 8. 10. 2015, sp. zn. III. ÚS 880/15 520 2-
$a Rozhodnutí zaměstnavatele, kterému ze zaměstnanců (muži nebo ženě) ukončí pracovní poměr, nelze bez dalšího považovat za diskriminační, a tudíž zakládající přesun důkazního břemene na žalovaného dle § 133a OSŘ; k této skutečnosti musejí přistoupit ještě další okolnosti, které vyvolají důvodné (důvody podložené) podezření, že v daném případě bylo jednání zaměstnavatele vedeno diskriminačními motivy. Stěžejní úvahou v diskriminačních sporech potom je, zda v konkrétním případě žalobce důkazní břemeno unesl, a založil tím přesun důkazního břemene na žalovaného (§ 133a OSŘ); taková úvaha musí vyplynout z pečlivě zvážených skutkových okolností konkrétního případu. Komentář: Stěžovatel v ústavní stížnosti tvrdil, že s ním pracovní poměr byl rozvázán z diskriminačního důvodu, konkrétně proto, že je muž. ÚS ústavní stížnosti vyhověl, přičemž se vyjádřil k tvrzenému diskriminačnímu důvodu a širším souvislostem obdobných řízení. Odlišné stanovisko k výroku a nálezu odůvodnění zaujal soudce Vladimír Kůrka, který odmítl tvrzenou diskriminaci propuštěného zaměstnance – muže. Podobnou problematikou diskriminace (při poskytování ubytování v hotelu) a přechodu důkazního břemene se ÚS ve sledovaném období zabýval rovněž v nálezu z 22. 9. 2015, sp. zn. III. ÚS 1213/13, v němž dospěl k závěru, že v řízení před obecnými soudy stěžovatelé prokázali, že je zaměstnanci hotelu, který provozovala vedlejší účastnice, navzdory původnímu telefonickému příslibu odmítli ubytovat. Současně tvrdili, že byli tímto jednáním vystaveni diskriminaci, neboť důvod odmítnutí údajně spočíval v jejich příslušnosti k romskému etniku, o které tito zaměstnanci v době rezervace nevěděli a zjistili ji až poté, co se stěžovatelé dostavili do hotelu. Dle ÚS tak nebylo sporu, že z jejich strany bylo uneseno břemeno tvrzení a že předložili skutečnosti dostatečně odůvodňující závěr o existenci možné diskriminace. Bylo proto na vedlejší účastnici, aby – v souladu s § 133a písm. b) OSŘ – vyvrátila založenou domněnku, že stěžovatelé byli diskriminováni, a prokázala, že odmítnutí jejich ubytování mělo jiný a zároveň ospravedlnitelný důvod. [celý text] 650 -7
$7 us_us_auth*0015821 $a Ústavní soud 2016 650 -7
$7 us_us_auth*z0000971 $a Judikatura ÚS 650 -7
$7 us_us_auth*0015950 $a Nález Ústavního soudu III. ÚS 880/15 650 -7
$7 us_us_auth*0015951 $a Nález Ústavního soudu III. ÚS 1213/13 650 -7
$7 us_us_auth*p0000798 $a Diskriminace na základě pohlaví 650 -7
$7 us_us_auth*z0002820 $a Diskriminace v zaměstnání 650 -7
$7 us_us_auth*0014897 $a Výpověď z pracovního poměru 650 -7
$7 us_us_auth*p0000936 $a Neplatnost výpovědi 650 -7
$7 us_us_auth*z0000536 $a Důkazní břemeno 655 -7
$7 us_us_auth*0000603 $a článek 773 0-
$w us_us_cat_hist*0005849 $t Soudní rozhledy $x 1211-4405 $7 nnas $d Praha : C.H. Beck, 2016 $g Roč. 22, (2016), č. 1, s. 11-12 910 $a BOE020 $t rd
Number of the records: 1