Husseini, Faisal

Hranice svobody vědeckého bádání a přípustnost použitých přirovnání : nález ÚS z 13. 9. 2017, sp. zn. III. ÚS 3393/15. -- Scope and content: Stěžovatelce byla v řízení o žalobě na ochranu osobnosti uložena povinnost se písemně omluvit dcerám již zemřelého otce, který byl vystaven hodnotící kritice stěžovatelky. ÚS ústavní stížnost zamítl. Konstatoval, že stěžovatelka (profesionální historička) výsledky svých bádání prezentovala způsobem, v němž předkládá svůj hodnotící úsudek (soud) vyjadřující její názor a její postoj k faktům na základě vlastních (subjektivních) kritérií. Hodnotící soud sice nelze jakkoli dokazovat, neznamená to však zároveň, že není schopen zasáhnout do dobré pověsti - stane se tak v případě zjevných excesů, jejichž smyslem není fér kritika - což byl právě případ posuzovaných výroků. Svoboda vědeckého bádání (jako je tomu u všech lidských práv) má své hranice a končí tam, kde koliduje s jinými ústavními právy (například s právem na život, lidskou důstojnost); přirozeným korektivem svobody vědeckého bádání jsou také etické normy. Dle ÚS stěžovatelka meze ochrany svobody vědeckého bádání překročila, když z obsahu její vědecké publikace mohl vzniknout dojem, že mezi dotčenou osobou a Adolfem Hitlerem není rozdílu. Odkaz na judikaturu Ústavního soudu: nález Ústavního soudu ze dne 13. 9. 2017, sp. zn. III. ÚS 3393/15.
In: Soudní rozhledy. -- ISSN 1211-4405. -- Roč. 23, (2017), č. 11-12, s. 376.

Ústavní soud 2017 * Judikatura ÚS * Nález Ústavního soudu III. ÚS 3393/15 * Svoboda vědeckého bádání * Ochrana osobnosti * Lidská důstojnost * článek