Nejvyšší soud České republiky: Test DNA na základě odběru vzorků DNA zemřelého jako nepřípustný důkaz v soudním řízení

Dobrovolná, Eva, 1985-

Nejvyšší soud České republiky: Test DNA na základě odběru vzorků DNA zemřelého jako nepřípustný důkaz v soudním řízení : rozsudek Nejvyššího soudu České republiky z 24. 9. 2014, sp. zn. 30 Cdo 1982/2012. -- Scope and content: Dítětem ve smyslu § 62 ZOR může být i dítě zletilé. V takovém případě však nelze bez dalšího postupovat zcela stejně jako u dětí nezletilých a považovat zájem dítěte za přední hledisko. V případě zletilého dítěte jsou jeho zájmy zásadně rovnocenné zájmům ostatních účastníků. Pokud zůstavitel sám za svého života neurčil, jak má být s jeho ostatky naloženo, a nebyl ani získán souhlas osob oprávněných takový souhlas udělit, je svévolný odběr vzorků DNA zemřelého zásahem do práva na pietní ochranu osobnosti, a jedná se proto o nezákonně získaný důkaz, který je v řízení nepří­pustný. Odkaz na judikaturu ÚS: nález Ústavního soudu ze dne 13. 9. 2006, sp. zn. I. ÚS 191/05; nález Ústavního soudu ze dne 29. 2. 2008, sp. zn. II. ÚS 2268/07.
In: Právní rozhledy. -- ISSN 1210-6410. -- Roč. 23, (2015), č. 17, s. 605-607.

Ústavní soud 2015 * Judikatura ÚS * Nález Ústavního soudu I. ÚS 191/05 * Nález Ústavního soudu II. ÚS 2268/07 * Nejlepší zájem dítěte * Rodiče a děti * Zůstavitel * Dítě * Test DNA * Ochrana osobnosti * Popírání otcovství * Určení otcovství * článek