Number of the records: 1
Hodnocení svědecké výpovědi učiněné před soudem prvního stupně odvolacím soudem
SYS 0019154 LBL 00000naa-a22^^^^^3a-4500 003 CZ-BrUSC 005 20140410131746.6 007 ta 008 100224s2013----xr-||||g------000-0|cze-d 040 $a BOE020 $b cze 100 1-
$7 us_us_auth*m0004852 $a Spáčil, Jiří, $d 1953- $4 cmm 245 10
$a Hodnocení svědecké výpovědi učiněné před soudem prvního stupně odvolacím soudem : $b usnesení NS z 18.10.2012, sp.zn. 32 Cdo 3718/2010 520 2-
$a Z odůvodnění: Skutkovým stavem, jak jej zjistil soud prvního stupně, odvolací soud vázán není (srov. § 213 odst. 1 OSŘ. Dospěje-li však k závěru, že je třeba tento skutkový stav změnit či doplnit, musí tak učinit způsobem předepsaným v § 213 OSŘ. Má-li za to, že je možné z dosud provedených důkazů dospět k jinému skutkovému zjištění, než které učinil soud prvního stupně, musí tyto důkazy zopakovat (srov. § 213 odst. 2 OSŘ). Odvolací soud se v posuzované věci těmito pravidly neřídil. Zopakoval dokazování listinami, což ve světle judikatury NS nezbytné není, svědky a účastníky však znovu nevyslechl, a vycházel tedy (zřejmě, protože ani tento svůj procesní postup nikterak nepopsal) z výpovědí zachycených v protokolech o jednání před soudem prvního stupně. Takový postup zásadám ústnosti a přímosti při dokazování nedostojí; čtením výpovědí zachycených v protokolu o jednání si odvolací soud nemůže získat rovnocenný podklad pro jejich hodnocení (srov. k tomu blíže z hlediska ústavně zaručeného práva na spravedlivý proces např. nález ÚS z 29.5.2000, sp.zn. IV. ÚS 275/98, či nález ÚS z 14.9.2007, sp.zn. I. ÚS 273/06). Komentář: Jde o další judikát zohledňující zásady přímosti a ústnosti. Je otázkou, nakolik se tato zásada projevuje i v hodnocení listinných důkazů. Chtěl-li se odvolací soud odchýlit od skutkového zjištění, které učinil soud prvního stupně na základě v řízení provedených důkazů předloženými listinami ve spojení s výpovědí účastníků řízení, bylo nutno, aby tyto důkazy sám opakoval, a zjednal si tak rovnocenný podklad pro případně odlišné zhodnocení těchto důkazů (nález ÚS z 14.9.2007, sp.zn. I. ÚS 273/06). Podle jiných, novějších rozhodnutí NS však platí: Od hodnocení důkazů, jak je provedl soud prvního stupně, a tím od skutkového stavu jím zjištěného se odvolací soud může odchýlit za předpokladu, že důkazy, z nichž soud prvního stupně při zjišťování určité skutkové okolnosti vycházel, byly v odvolacím řízení opakovány. Pouze jde-li o listiny, jimiž byl proveden důkaz v řízení před soudem prvního stupně (a též o výpovědi svědků, popř. účastníků, které byly učiněny prostřednictvím dožádaného soudu), může odvolací soud tyto důkazy sám hodnotit a dojít i k jiným skutkovým závěrům než soud prvního stupně, aniž by musel dokazování opakovat (rozsudek NS z 25.1.2012, sp.zn. 25 Cdo 5157/2009, odrážející většinovou praxi senátů NS). Je jasné, že (přinejmenším) z opatrnosti bude vhodné listinný důkaz v odvolacím řízení v takovém případě zopakovat. 650 -7
$7 us_us_auth*0009276 $a Ústavní soud 2013 650 -7
$7 us_us_auth*z0000971 $a Judikatura ÚS 650 -7
$7 us_us_auth*0010935 $a Nález Ústavního soudu IV. ÚS 275/98 650 -7
$7 us_us_auth*0008421 $a Nález Ústavního soudu I. ÚS 273/06 650 -7
$7 us_us_auth*0010934 $a Svědecké výpovědi 655 -7
$7 us_us_auth*0000603 $a článek 773 0-
$w us_us_cat*0016042 $t Soudní rozhledy $x 1210-6410 $7 nnas $d Praha : C.H. Beck, 2013 $g Roč.19, (2013), č. 10, s. 354-355 910 $a BOE020 $t rd
Number of the records: 1