Bělohlávek, Alexander J., 1968- (autor)

Rozsah, účel a charakter speciální úpravy o doručování v zákoně o rozhodčím řízení : část II

Fulltext článku dostupný také na: E disku - Knihovna - ejournals-open access - Soukromé právo 2021

Speciální úprava o doručování zakotvená v § 19a zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů s účinností od 1. ledna 2014 vyvolává značné pochybnosti a nejasnosti. Ani z legislativního procesu nelze dovodit oporu pro výklad záměru tohoto legislativního kroku. Problematický je především charakter této úpravy, tj. zda jde o pravidla kogentní nebo dispozitivní. Autor článku se však přiklání spíše k dispozitivnímu charakteru § 19a zákona o rozhodčím řízení s tím, že za tohoto předpokladu se uplatní následující hierarchie pravidel pro doručování: 1. individuální pravidla sjednaná stranami dle § 19 odst. 1 zákona o rozhodčím řízení; 2. aplikace řádu stálého rozhodčího soudu (byla-li mezi stranami uzavřena rozhodčí smlouva ve prospěch některého stálého rozhodčího soudu) nebo jiných rozhodčích pravidel, pokud byla přiložena k rozhodčí smlouvě; 3. postup dle § 19a zákona o rozhodčím řízení. Oproti úpravě platné a účinné před přijetím zákona č. 303/2013 Sb., resp. začleněním § 19a do zákona o rozhodčím řízení rozhodci ovšem již nejsou oprávnění o způsobu doručování rozhodovat sami v rámci jejich dispozice o vedení sporu a o procesním postupu v řízení. Není-li výslovné dohody stran, jsou rozhodci vázáni postupovat přesně dle § 19a zákona o rozhodčím řízení, tj. nejsou oprávněni se od této úpravy odchýlit. Odkazy na judikaturu Ústavního soudu: usnesení Ústavního soudu ze dne 3. 3. 2020, sp. zn. II. ÚS 3964/18; nález Ústavního soudu ze dne 8. 3. 2011, sp. zn. I. ÚS 3227/07.

Soukromé právo. - Roč. 9, (2021), č. 6, s. 2-8