Number of the records: 1  

Zamyšlení nad stávajícím pojetím veřejných subjektivních práv jakožto základu aktivní žalobní legitimace v soudním řízení správním

  1. SYS0047375
    LBL
      
    00000nab-a22^^^^^3a-4500
    003
      
    CZ-BrUSC
    005
      
    20220826132301.7
    007
      
    ta
    008
      
    100330s2021----xr-||||g------000-0|cze-d
    040
      
    $a BOE020 $b cze
    100
    1-
    $7 us_us_auth*0024772 $a Codl, Daniel, $4 aut
    245
    10
    $a Zamyšlení nad stávajícím pojetím veřejných subjektivních práv jakožto základu aktivní žalobní legitimace v soudním řízení správním
    520
    2-
    $a Autor se zamýšlí nad rozsahem pojetí veřejných subjektivních práv coby základu aktivní žalobní legitimace v soudním řízení správním. Výchozím bodem je nástin pojmu veřejného subjektivního práva tak, jak je naší právní vědě znám již od dob § 2 zákona č. 36/1876 Ř. z., o zřízení správního soudu a známých statí Háchy a Hoetzela. Ze srovnání tohoto pojmu s pojmy intérêt digne de protection nebo schutzwürdiges Interesse (zájem hodný ochrany), s nimiž operuje švýcarské správní soudnictví, vyvstává závěr, že bližší uchopení pojmu veřejného subjektivního práva je otázkou každodenní soudní praxe, nikoliv abstraktní teorie. Výklad se proto dále zaměřuje na nejzajímavější případy z aktuální judikatury. Vlastním jádrem zamyšlení je otázka, zda lze konstruovat veřejné subjektivní právo na zahájení řízení z moci úřední, neboť doposud se judikatura stavěla převážně proti, ačkoliv je možné, že dojde k její podstatné změně. Z toho vyvstává spor o to, zda může mít adresát veřejné správy veřejné subjektivní právo na to, aby byl veřejnou správou konán správní dozor za účelem ochrany jeho právní sféry. Autor dospívá k závěru, že v některých sporných případech by měl být přístup ke správnímu soudu rozšířen, a to jak pro dobro adresáta veřejné správy, tak pro dobro veřejné správy samotné v zájmu její kultivace. Odkazy na judikaturu Ústavního soudu: nález Ústavního soudu ze dne 14. 8. 2019, sp. zn. II. ÚS 2398/18; usnesení Ústavního soudu ze dne 8. 10. 2002, sp. zn. II. ÚS 586/02; usnesení Ústavního soudu ze dne 26. 6. 2001, sp. zn. II. ÚS 345/01; nález Ústavního soudu ze dne 23. 1. 2018, sp. zn. I. ÚS 2637/17.
    650
    07
    $7 us_us_auth*0026555 $a Ústavní soud 2021
    650
    07
    $7 us_us_auth*z0000971 $a Judikatura ÚS
    650
    07
    $7 us_us_auth*0025262 $a Nález Ústavního soudu II. ÚS 2398/18
    650
    07
    $7 us_us_auth*0008134 $a Usnesení Ústavního soudu II. ÚS 586/02
    650
    07
    $7 us_us_auth*0002353 $a Usnesení Ústavního soudu II. ÚS 345/01
    650
    07
    $7 us_us_auth*0021896 $a Nález Ústavního soudu I. ÚS 2637/17
    650
    07
    $7 us_us_auth*0003718 $a Soudní řízení správní
    650
    07
    $7 us_us_auth*0011440 $a Správní žaloby
    650
    07
    $7 us_us_auth*0005376 $a Subjektivní právo
    650
    07
    $7 us_us_auth*z0003969 $a Veřejná správa
    650
    07
    $7 us_us_auth*0005752 $a Ochrana před nečinností
    650
    07
    $7 us_us_auth*0010198 $a Žalobní legitimace
    655
    -4
    $7 us_us_auth*0000603 $a článek
    773
    0-
    $w us_us_cat*0045016 $t Právník $x 0231-6625 $7 nnas $g Roč. 160, (2021), č. 1, s. 51-64
    856
      
    $u https://www.ilaw.cas.cz/casopisy-a-knihy/casopisy/casopis-pravnik/archiv/2021/2021-1.html?a=3551
    910
      
    $a BOE020 $t rs
Number of the records: 1  

  This site uses cookies to make them easier to browse. Learn more about how we use cookies.