Nejvyšší

Nejvyšší soud České republiky: Omyl při právním jednání, jeho podstata a druhy; falsa demonstratio. -- Scope and content: Omyl zakládá vadu právního jednání založenou na nesprávné představě jednajícího o určité skutečnosti týkající se jeho právního jednání; může být spojen s vůlí jednajícího i s jeho projevem. Omyl je třeba odlišovat od případů falsae demonstratio, tj. případů, kdy jedna strana omylem učiní projev, který má objektivně jiný význam, než který mu sama přisuzovala. Pokud adresát tohoto jednání jednal v důvěře v takto projevený objektivní význam právního jednání, je právně relevantní právě tento objektivní význam. Pokud však adresát znal skutečnou vůli, je relevantní zásadně tato skutečná vůle a objektivně projevné je pouhá falsa demonstratio; v takovém případě nejde vůbec o případ omylu. Odkazy na judikaturu Ústavního soudu: nález Ústavního soudu ze dne 14. 4. 2005, sp. zn. I. ÚS 625/03; nález Ústavního soudu ze dne 19. 7. 2022, sp. zn. I. ÚS 2337/21.
In: Právní rozhledy. -- ISSN 1210-6410. -- Roč. 31, (2023), č. 22, s. 792-794.

Ústavní soud 2023 * Judikatura ÚS * Nález Ústavního soudu I. ÚS 625/03 * Nález Ústavního soudu I. ÚS 2337/21 * Právní jednání * Výklad právního jednání * Omyl * článek