Rozhodnutí o rozkladu

Beránek, Dominik,

Rozhodnutí o rozkladu. -- Scope and content: Autor se domnívá, že v praxi zcela převládá názor, že § 152 odst. 6 správního řádu je třeba vykládat tak, že na možnost zrušení rozhodnutí se podmínka plného vyhovění rozkladu nevztahuje. Je toho názoru, že takový názor nelze přesvědčivě odůvodnit změnou funkční příslušnosti rozhodujícího správního orgánu, protože ke změně funkční příslušnosti nedochází; jiné argumenty se přitom neobjevují. Autor se proto domnívá, že by mělo být od současného pojetí upuštěno. Vše nasvědčuje tomu, že s přijetím správního řádu z roku 2004 mělo dojít ke změně pojetí rozkladu a jeho přiblížení institutům nápravy vadného rozhodnutí u téhož orgánu, který je vydal, což v konečném důsledku nabourává samotné chápání rozkladu jako opravného prostředku založeného na přezkumu rozhodnutí. Odkazy na judikaturu Ústavního soudu: nález Ústavního soudu ze dne 15. 10. 2003, sp. zn. IV. ÚS 253/03; nález Ústavního soudu ze dne 19. 10. 2004, sp. zn. II. ÚS 623/02.
In: Správní právo. -- ISSN 0139-6005. -- Roč. 54, (2021), č. 8, s. 478-486.

Ústavní soud 2021 * Judikatura ÚS * Nález Ústavního soudu IV. ÚS 253/03 * Nález Ústavního soudu II. ÚS 623/02 * Opravné prostředky * Rozklad * Rozhodnutí o rozkladu * Správní řád * článek