Zůbek, Jan,

Činnost orgánů činných v trestním řízení v průběhu a po skončení zkušební doby. -- Scope and content: Právní mocí rozhodnutí o osvědčení obviněného se na podmíněné zastavení trestního stíhání nahlíží jako na zastavení trestního stíhání bez podmínky, která splněním odpadla. Po zastavení trestního stíhání dochází k absolutoriu (propuštění z odpovědnosti), a tím pádem i zániku práva státu trestat obviněného. Právní moc meritorního rozhodnutí vytváří překážku věci rozhodnuté (rei iudicatae), když nastávají účinky uvedené v § 11 odst. 1. písm. f) trestního řádu. Trestní stíhání proti téže osobě a pro stejný skutek již není možné znovu zahájit. Překážka věci rozhodnuté odpadne vždy, jakmile rozhodnutí o tom, že se obviněný osvědčil, bude v předepsaném řízení zrušeno [§ 11 odst. 1 písm. f) TrŘ]. V úvahu přichází jak zrušení rozhodnutí v dovolacím řízení (§ 265a a násl. trestního řádu), tak v řízení o stížnosti pro porušení zákona (§ 266 a násl. trestního řádu) i v rámci obnoveného řízení (§ 277 a násl. trestního řádu). Jak již dříve judikoval Ústavní soud – viz nález ze 14.12.2006, sp.zn. III. ÚS 25/06 - je možné zrušit pravomocné „pozitivní“ usnesení i tehdy, vyjde-li najevo, že trestní stíhání obviněného bylo nepřípustné (§ 11 odst. 1 trestního řádu).
In: Trestněprávní revue. -- ISSN 1213-5313. -- Roč. 13, (2014), č.4, s. 81-87.

Ústavní soud 2014 * Judikatura ÚS * Nález Ústavního soudu III. ÚS 25/06 * Trestní řízení * Zkušební doba * článek