- Právo obviněného na osobní účast u hlavního líčení a povinnost objasn…
Number of the records: 1  

Právo obviněného na osobní účast u hlavního líčení a povinnost objasnit jeho duševní stav

  1. Main entry-name Daňková, Markéta, (author)
    Title statementPrávo obviněného na osobní účast u hlavního líčení a povinnost objasnit jeho duševní stav : nález Ústavního soudu ze dne 14. 2. 2023 sp. zn. III. ÚS 2665/22
    AnnotationI. Pokud obviněný jednoznačně na výkon práva na svou osobní účast u hlavního líčení či veřejného zasedání s vědomím relevantních důsledků rezignuje a současně má soud za to, že z hlediska dostatečného zjištění skutkového stavu v rozsahu všech výroků rozhodnutí ve věci samé není s přihlédnutím ke všem okolnostem osobní účast obviněného v hlavním líčení nutná, o porušení ústavně zaručených základních práv na soudní a jinou ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny, na obhajobu podle čl. 40 odst. 3 Listiny ani na projednání věci v přítomnosti obviněného podle čl. 38 odst. 2 Listiny nejde, jestliže soud věc projedná v jeho nepřítomnosti. II. Výkon práva na obhajobu i náležité zjištění skutkového stavu jsou alternativními hledisky, která musí soud při tomto rozhodování zvažovat samostatně. Pokud by i jen jedno z nich nesvědči-lo o tom, že by účelu trestního řízení bylo v daném případě s přihlédnutím k celému jeho relevantnímu kontextu možno dosáhnout i bez osobní přítomnosti obviněného, nemůže na ni soud rezignovat. III. Obviněný se práva na osobní účast může vzdát i konkludentně obstrukčním jednáním, např. pokud sice formálně deklaruje, že tohoto práva využít chce, avšak fakticky se hlavního líčení či veřejného zasedání zúčastnit nehodlá a pouze nedůvodnými žádostmi o odročení usiluje o jejich oddálení. IV. Orgány činné v trestním řízení nemají povinnost zjišťovat psychický stav každého obviněného ex offo, a to ani tehdy, pokud by se toho pouze subjektivně bez jakéhokoliv objektivizujícího prvku domáhal. Objeví-li se však okolnost, která objektivně nasvědčuje tomu, že obviněný trpí psychickými potížemi, které by byť potenciálně mohly mít vliv na jeho schopnost se plnohodnotně trestního řízení účastnit a účinně v něm uplatňovat svá práva, je povinností orgánů činných v trestním řízení jeho duševní stav objasnit procesem dokazování, a pokud v tomto směru bude zjištěn handicap, učinit případně vhodná kompenzační opatření, která jej vyváží. Odkaz na judikaturu Ústavního soudu: nález Ústavního soudu ze dne 14. 2. 2023 sp. zn. III. ÚS 2665/22.
    In Státní zastupitelství. - Ročník 20 [správně má být 21], č. 3, 2023
    Subj. Headings Ústavní soud 2023
    Judikatura ÚS
    Nález Ústavního soudu III. ÚS 2665/22
    Ústavní stížnost
    Listina základních práv a svobod
    Obviněný
    Práva obviněného
    Účast na řízení
    Hlavní líčení
    Psychický stav
    Veřejné zasedání
    Skutkový stav
    Ústavně zaručená práva
    Právo na soudní ochranu
    Právo na obhajobu
    Přečiny
    Podvod
    Podvodné jednání
    Form, Genre elektronický článek
    Signatura
    CountryČesko
    LanguageCzech
    URLhttps://www.smarteca.cz/my-reader/STAT-ZASTUP-EJOURNAL-0323_00000000_0?fileName=chapter12.xhtml&location=pi-3547
    DatabaseArticles
    article

    article

Number of the records: 1  

  This site uses cookies to make them easier to browse. Learn more about how we use cookies.