Petrov, Jan, 1981- (autor)

Parlamenty, ústavní soudnictví a judicializace politiky

Ústavní soud ČR byl nejen v 90. letech 20. století významným fórem pro řešení problematiky tranzitní spravedlnosti. Vydal rozhodnutí, která zásadním způsobem ovlivnila volební systém či pravidla zákonodárného procesu a zejména v posledních letech se vyslovuje k palčivým otázkám sociální politiky. Jedním z faktorů vysvětlujících frekvenci obracení se politiků na ústavní soudy je předchozí úspěch. V České republice ilustruje tuto skutečnost například rozhodování Ústavního soudu ve věcech zákonodárného procesu. V nálezu týkajícím se legislativních přílepků – viz nález Ústavního soudu ze dne 15.2.2007, sp.zn. Pl. ÚS 77/06. Ústavní soud vznesl s odkazem na koncepci zákonodárného procesu jako racionálního právního diskursu požadavky na „čistotu“ zákonodárného procesu. Parlamentní opozice tuto čistotu následně vyžadovala, když podala návrhy na zrušení zákonů přijatých ve stavu legislativní nouze – viz nález Ústavního soudu ze dne 1.3.2011, sp.zn. Pl. ÚS 55/10; při sloučené rozpravě k několika zákonům za současného omezení řečnické doby – viz nález Ústavního soudu ze dne 27.11.2012, sp.zn. Pl. ÚS 1/12 a dále v souvislosti s přijímáním zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi – viz nález Ústavního soudu ze dne 29.5.2013, sp.zn. Pl. ÚS 10/13. V českém prostředí stojí za zmínku první návrh Věcí veřejných směřující proti zákonu o majetkovém vyrovnání s církvemi. Byl podán ve 23:55 hod. na Silvestra 2012, jak sami představitelé Věcí veřejných uvádějí, „symbolicky za pět minut dvanáct“. Nutno dodat, že předmětný návrh nesplňoval náležitosti a byl záhy odmítnut viz usnesení Ústavního soudu ze dne 15.1.2013, sp.zn. Pl. ÚS 31/12. V České republice je ilustrativní projednávání návrhu na zrušení zákonů přijatých ve stavu legislativní nouze, kdy zástupce opozičních navrhovatelů navrhnul dokazování výslechem předsedkyně Poslanecké sněmovny, členky vládního tábora. Ústavní soud předsedkyni sněmovny předvolal, a ta tudíž byla povinna se k jednání dostavit a zodpovídat dotazy soudu i opozičních navrhovatelů – viz nález Ústavního soudu ze dne 1.3.2011, sp.zn. Pl. ÚS 55/10, zejm. body 45 a 58. Politizace justice tak může vést k judicializaci. Samotná přítomnost možnosti ústavního přezkumu se stává podstatným strukturálním faktorem. Možnostmi, jejichž pomocí se mohou ústavní soudy (alespoň částečně) vyhnout rozhodování o výsostně politických otázkách jsou typicky doktrína politické otázky či nižší stupně intenzity přezkumu ústavnosti (v ČR např. test rozumnosti u sociálních práv – viz nález Ústavního soudu ze dne 20.5.2008, sp.zn. Pl. ÚS 1/08) či zkoumání toliko extrémní disproporcionality v případě ukládání daní – viz nález Ústavního soudu ze dne 21.4.2009, sp.zn. Pl. ÚS 29/08.

Časopis pro právní vědu a praxi. - Roč. 22, (2014), č. 2, s. 149-154

Parlamenty, ústavní soudnictví a judicializace politiky