Spáčil, Jiří, 1953- (author)

Držba věci nebo práva jako podmínka vydržení. Nepřiměřeně rozsáhlé podání a odůvodnění rozhodnutí soudu : rozsudek NS z 30. 1. 2019, sp. zn. 22 Cdo 1990/2018

I. Základní podmínkou úvah o tom, zda mohlo dojít k vydržení vlastnického (či jiného) práva k pozemku, je zjištění, že ten, kdo se vydržení domáhá, byl držitelem tohoto pozemku, a kdy se ujal držby. K závěru o držbě nestačí zjištění, že pozemek užíval; pozemek totiž může užívat nejen držitel, ale i jeho detentor (nájemce, pachtýř, může jít i o výpůjčku apod.), resp. oprávněný z věcného břemene. Pokud někdo opírá užívání pozemku o takový titul, je (může být) držitelem odpovídajícího práva, ne však držitelem věci (vlastnického práva k ní). II. Ústavně zaručenému právu na spravedlivý proces sice odpovídá povinnost obecných soudů svá rozhodnutí řádně odůvodnit a v tomto rámci se adekvátně, co do myšlenkových konstrukcí, racionálně logickým způsobem vypořádat s argumentačními tvrzeními účastníků řízení, avšak rozsah této povinnosti nemůže být chápán tak, že vyžaduje podrobnou odpověď na každý argument. Požadavky, jež lze klást na soud, pokud jde o vypořádání námitek účastníků, se do značné míry odvíjejí od pregnantnosti a jasnosti formulace těchto námitek samotných. Odkazy na judikaturu Ústavního soudu: nález Ústavního soudu ze dne 15. 4. 2014, sp. zn. II. ÚS 3076/13; usnesení Ústavního soudu ze dne 17. 10. 2017, sp. zn. II. ÚS 1601/17.

Soudní rozhledy. - Roč. 25, (2019), č. 6, s. 197-198