- Khamtokhu und Aksenchik gg. Russland (GK) (24.1.2017), Bsw. Nr. 60.36…
Number of the records: 1  

Khamtokhu und Aksenchik gg. Russland (GK) (24.1.2017), Bsw. Nr. 60.367/08 u. 961/11

  1. Title statementKhamtokhu und Aksenchik gg. Russland (GK) (24.1.2017), Bsw. Nr. 60.367/08 u. 961/11 : Lebenslange Freiheitsstrafe nur für erwachsene männliche Straftäter im Alter von 18 bis 65 Jahren ist EMRK-konform
    Translated titleRozsudek ESLP ve věci Khamtokhu a Aksenchik proti Rusku ze dne 24. 1. 2017 (stížnost č. 60.367/08 a 961/11) Trest odnětí svobody na doživotí pouze pro dospělé mužské pachatele ve věku 18 až 65 let je v souladu s Evropskou úmluvou o lidských právech
    In Newsletter Menschenrechte. - Jhrg. 26, (2017), Nr. 1, s. 54-57
    Subj. Headings Judikatura ESLP
    Trest odnětí svobody na doživotí
    Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod
    Form, Genre článek
    Signatura
    CountryRakousko
    LanguageGerman
    DatabaseArticles
    article

    article

    Main entry-nameTitle statement
    Ochrana přírody a životního prostředí jako limit výkonu občanských práv z pohledu rozhodovací praxe Nejvyššího soudu
    Annotation
    Autorka se zabývá tím, do jaké míry může ochrana přírody a životního prostředí ovlivňovat výkon občanských práv v souladu s rozhodovací praxí Nejvyššího soudu. Občanské právo, založené na autonomii vůle a nezávislosti na právu veřejném, se nevyhne průnikům hodnot chráněných ústavním pořádkem a veřejnoprávními předpisy. Zdůrazňuje význam ústavně chráněných hodnot jako výkladového vodítka, jakož i obecné imperativy ochrany dobrých mravů a zákazu zneužití práva jako prostředků umožňujících promítnutí environmentálních hodnot do soukromoprávních vztahů. Judikatura ukazuje, že přestože je explicitní zakotvení těchto hodnot v občanském zákoníku omezené (např. úprava kácení dřevin), Nejvyšší soud zohledňuje přírodu a její ústavní ochranu při výkladu neurčitých ustanovení, jako jsou sousedská práva nebo ochrana před hrozící škodou či zmíněných korektivů dobrých mravů a zákazu zneužití práva. Autorka poukazuje na to, že veřejnoprávní normy mohou v určitých případech limitovat výkon občanských práv, zejména při aktivním prosazování těchto argumentů účastníky řízení. Důležitá je rovněž rostoucí společenská preference ochrany přírody, jež ovlivňuje výklad soukromoprávních norem. Závěrem autorka konstatuje, že environmentální hodnoty, byť stojí mimo jádro občanského práva, mají potenciál fungovat jako korektiv při výkonu práv a posilovat rovnováhu mezi individuálními zájmy a ochranou veřejných statků. Odkazy na judikaturu Ústavního soudu: nález Ústavního soudu ze dne 11. 9. 2009, sp. zn. IV. ÚS 27/09; nález Ústavního soudu ze dne 6. 3. 2012, sp. zn. I. ÚS 823/11; nález Ústavního soudu ze dne 11. 12. 2020, sp. zn. II. ÚS 1916/20; nález Ústavního soudu ze dne 15. 1. 2025, sp. zn. Pl. ÚS 26/24; nález Ústavního soudu ze dne 15. 5. 2018, sp. zn. II. ÚS 635/18; nález Ústavního soudu ze dne 29. 11. 2016, sp. zn. III. ÚS 3698/15; nález Ústavního soudu ze dne 10. 1. 2018, sp. zn. II. ÚS 502/17; nález Ústavního soudu ze dne 3. 6. 2009, sp. zn. I. ÚS 420/09.
    In
    České právo životního prostředí. - Roč. 25, (2025), č. 2 (76), s. 95-109
Number of the records: 1  

  This site uses cookies to make them easier to browse. Learn more about how we use cookies.