Rozložení důkazního břemene v daňovém řízení

Janderová, Jana,

Rozložení důkazního břemene v daňovém řízení. -- Anotace: Daňový subjekt musí v daňovém řízení v zásadě prokázat všechny skutečnosti, které je povinen uvádět v daňovém tvrzení. Důkazní břemeno jej tak stíhá mnohem přísněji než účastníky jiných řízení. Chce-li správce daně takto prokazované skutečnosti vyvrátit, musí k tomu sám získat důkazy. Autorka analyzuje situace, kdy bývá důkazní břemeno mezi nimi zpravidla rozloženo, a to v případech transferových cen, podvodů na DPH a tvrzeného zneužití práva. Komparován je přístup českých soudů s interpretací ESD. Odkazy na judikaturu ÚS: usnesení Ústavního soudu ze dne 8. 12. 2020, sp. zn. III. ÚS 3155/20; nález Ústavního soudu ze dne 24. 4. 1996, sp. zn. Pl. ÚS 38/95; usnesení Ústavního soudu ze dne 11. 1. 2022, sp. zn. II. ÚS 2336/21.
In: Acta Iuridica Olomucensia. -- ISSN 1801-0288. -- Vol. 17 (2022), no. 2, s. 134-149.

Ústavní soud 2022 * Judikatura ÚS * Usnesení Ústavního soudu III. ÚS 3155/20 * Nález Ústavního soudu Pl. ÚS 38/95 * Usnesení Ústavního soudu II. ÚS 2336/21 * Daňové řízení * Důkazní břemeno * Transferové ceny * Daň z přidané hodnoty * Zneužití práva * článek