Evropský zatýkací rozkaz

Evropský

Evropský zatýkací rozkaz : usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 14. 8. 2019, sp. zn. 14 To 115/2019. -- Anotace: Zatímco v případě vydání osoby do cizího státu (§ 87 a násl. z. m. j. s.) se vyžaduje ověření, že trestní stíhání ve vyžadujícím státě se opírá o určitý soubor důkazů, jimiž je podezření ze spáchání trestného činu rozumným způsobem odůvodněno (např. nález Ústavního soudu ze dne 11. 9. 2013, sp. zn. III. ÚS 1354/13), právní pomoc států Evropské unie založená na rámcovém rozhodnutí Rady EU ze dne 13. 6. 2002, č. 2002/584/SVV, o evropském zatýkacím rozkazu a o postupech předávání mezi členskými státy, vychází z předpokladu, že mechanismus evropského zatýkacího rozkazu (§ 202 a násl. z. m. j. s.) je založen na vysoké úrovni důvěry mezi členskými státy a jeho provádění lze pozastavit zpravidla jen v případě závažného a trvajícího porušování zásad stanovených v čl. 6 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii některým ze členských států, pokud takové porušování zjistila Rada EU postupem podle čl. 7 odst. 1 uvedené smlouvy. I v řízení o předání však zůstává nedotčena povinnost státního zástupce v předběžném šetření a soudu při rozhodování o předání prověřit konkrétní námitky předávané osoby, z nichž vyplývá nebezpečí, že předáním do jiného členského státu EU dojde k porušení jejich základních práv a svobod (viz § 5 odst. 1 z. m. j. s.). Odkaz na judikaturu ÚS: nález Ústavního soudu ze dne 11. 9. 2013, sp. zn. III. ÚS 1354/13.
In: Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek. -- ISSN 0036-522X. -- Roč. 72, (2020), č. 8, s. 1227-1232.

Ústavní soud 2020 * Judikatura ÚS * Nález Ústavního soudu III. ÚS 1354/13 * Evropský zatýkací rozkaz * Vydávání pachatelů * Předávání osob * Trestní stíhání * článek