Počet záznamů: 1  

Kauzalita a rozsah odpovědnosti

  1. SYS0031309
    LBL
      
    00000nab-a22^^^^^3a-4500
    003
      
    CZ-BrUSC
    005
      
    20170224145414.5
    007
      
    ta
    008
      
    100330s2015----xr-||||g------000-0|cze-d
    040
      
    $a BOE020 $b cze
    100
    1-
    $7 us_us_auth*0009792 $a Janeček, Václav, $4 aut
    245
    10
    $a Kauzalita a rozsah odpovědnosti
    520
    2-
    $a Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ponechává tradičně vymezení příčinné souvislosti na judikatuře a právní teorii. Vzdor "mlčení" zákona mohou ale vést změny, které stojí v pozadí obč. zákoníku, k odlišnému pojetí kauzality, než které u nás doposud panovalo. Autor se ve svém článku pokouší načrtnout do značné míry originální teorii kauzality, a to na základě analýzy dvou klíčových reformních momentů obč. zákoníku. Konktrétně se snaží domyslet, co může pro kauzalitu znamenat deklarovaný 1) odklon od materialismu a 2) příklon k idealistické západní tradici, který přijetí obč. zákoníku pravděpodobně provázel. Na příkladu mimosmluvní odpovědnosti za újmu způsobenou vlastním zaviněním autor pomocí historické, doktrinální a srovnávací metody dokládá, že kauzalitu lze dnes chápat jako dvojstupňový ideální test faktické a právní souvislosti mezi porušením povinnosti a vznikem újmy. Faktická kauzalita je v takové koncepci nicméně jen měřítkem negativním. Pozitivní měřítko právní souvislosti pak podle autora plyne přímo ze zákona a je jím hned dvakrát presumované ideální měřítko předvídatelnosti škodního následku z hlediska rozumného průměrného člověka, respektive osoby průměrných vlastností. Každá tato domněnka hraje svou roli při posuzování jiné příčinné souvislosti (buď ve vztahu k první újmě, nebo k následné újmě). Nastíněná teorie může navíc výrazně posílit procesní postavení poškozeného. Odkazy na judikaturu Ústavního soudu: usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 8. 2008, sp. zn. I. ÚS 1919/08; nález Ústavního soudu ze dne 29. 1. 2007, sp. zn. IV. ÚS 787/06; nález Ústavního soudu ze dne 1. 11. 2007, sp. zn. I. ÚS 312/05; nález Ústavního soudu ze dne 13. 9. 2004, sp. zn. I. ÚS 534/03.
    650
    07
    $7 us_us_auth*0015821 $a Ústavní soud 2016
    650
    07
    $7 us_us_auth*z0000971 $a Judikatura ÚS
    650
    07
    $7 us_us_auth*0002295 $a Usnesení Ústavního soudu I. ÚS 1919/08
    650
    07
    $7 us_us_auth*0014448 $a Nález Ústavního soudu IV. ÚS 787/06
    650
    07
    $7 us_us_auth*0005924 $a Nález Ústavního soudu I. ÚS 312/05
    650
    07
    $7 us_us_auth*0018286 $a Nález Ústavního soudu I. ÚS 534/03
    650
    07
    $7 us_us_auth*z0001821 $a Odpovědnost
    650
    07
    $7 us_us_auth*0002702 $a Kauzalita
    650
    07
    $7 us_us_auth*0001897 $a Předvídatelnost práva
    650
    07
    $7 us_us_auth*z0001278 $a Materialismus
    650
    07
    $7 us_us_auth*z0000875 $a Idealismus
    650
    07
    $7 us_us_auth*0009128 $a Právní domněnka
    650
    07
    $7 us_us_auth*0000661 $a Nedbalost
    650
    07
    $7 us_us_auth*z0004317 $a Zavinění
    650
    07
    $7 us_us_auth*m0002143 $a Rekodifikace občanského práva
    655
    -4
    $7 us_us_auth*0000603 $a článek
    773
    0-
    $w us_us_cat*0030320 $t Právník $x 0231-6625 $7 nnas $g Roč. 155, (2016), č. 11, s. 959-981
    910
      
    $a BOE020 $t rd
Počet záznamů: 1  

  Tyto stránky využívají soubory cookies, které usnadňují jejich prohlížení. Další informace o tom jak používáme cookies.