Konečný, Jakub,

Pár poznámek k tzv. teorii dělené subjektivity státu aneb může stát žalovat sám sebe?. -- Anotace: Nejvyšší soud se při svém rozhodování zabýval otázkou, zda po novele § 6 zák. č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích provedené zákonem č. 118/2020 Sb. s účinností od 1. 4. 2020 může jedna organizační složka státu žalovat jinou organizační složku státu v civilním řízení, nebo jestli projednání takové věci brání nedostatek podmínky řízení a řízení je nutné zastavit. NS ve svém usnesení dospěl k závěru, že podle současné právní úpravy mohou v civilním řízení vystupovat vzájemně samostatně dvě různé organizační složky státu, a to i v procesních rolích žalobce a žalovaného. Autor článku prezentuje své úvahy, ve kterých dospěl k názoru, že řešení této právní otázky přijaté NS nepovažuje za správné, a vysvětluje jakým způsobem je podle něj nutné na danou otázku podle současné právní úpravy nahlížet. Odkazy na judikaturu Ústavního soudu: nález Ústavního soudu ze dne 19. 2. 2003, sp. zn. Pl. ÚS 12/02; usnesení Ústavního soudu ze dne 25. 11. 1993, sp. zn. II. ÚS 75/93; usnesení Ústavního soudu ze dne 9. 6. 2008, sp. zn. I. ÚS 1359/08; nález Ústavního soudu ze dne 27. 3. 2014, sp. zn. III. ÚS 2264/13.
In: Právní rozhledy. -- ISSN 1210-6410. -- Roč. 32, (2024), č. 7-8, s. 232-238.

Ústavní soud 2024 * Judikatura ÚS * Nález Ústavního soudu Pl. ÚS 12/02 * Usnesení Ústavního soudu II. ÚS 75/93 * Usnesení Ústavního soudu I. ÚS 1359/08 * Nález Ústavního soudu III. ÚS 2264/13 * Státní orgány * Subjektivita * Procesní subjektivita * Pravomoc soudů * Právo na soudní ochranu * článek