Rozsudek

Rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 1048/2024. -- Anotace: Vzhledem k potřebě bezpodmínečného zachování práva na spravedlivý proces nemůže být pro účely posouzení vzniku samotného nároku na nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. samo o sobě určující, zda se jedná o právnickou osobu veřejného práva nebo soukromého práva. Řečeno jinak, v případě, kdy je shledáno, že řízení trvalo nepřiměřeně dlouhou dobu, je namístě poskytnutí zadostiučinění (konstatováním porušení práva či v penězích), bez ohledu na soukromoprávní či veřejnoprávní povahu účastníka řízení (poškozeného) a bez ohledu na jeho osobní a majetkové poměry. Postavení poškozeného - veřejnoprávní korporace umožňuje vzít v potaz tuto skutečnost jako relevantní hledisko při určení výše zadostiučinění. Odkazy na judikaturu ÚS: nález Ústavního soudu ze dne 20. 2. 2018, sp. zn. Pl. ÚS 6/17; nález Ústavního soudu ze dne 20. 9. 2006, sp. zn. II. ÚS 566/05.
In: Jurisprudence. -- ISSN 1802-3843. -- Roč. 33, (2024), č. 4, s. 52-53.

Ústavní soud 2024 * Judikatura ÚS * Nález Ústavního soudu Pl. ÚS 6/17 * Nález Ústavního soudu II. ÚS 566/05 * Právo na spravedlivý proces * Nemajetková újma * Nepřiměřená délka řízení * Zadostiučinění * Právnické osoby * článek