Počet záznamů: 1
Nejvyšší soud České republiky: Narušení veřejného pořádku způsobující neplatnost právního jednání. Nedodržení zákonného požadavku na smlouvu uzavřenou mezi jednočlennou společností zastoupenou jediným společníkem a tímto společníkem. Zneužití práva
SYS 0046188 LBL 00000nab^a22^^^^^3a-4500 003 CZ-BrUSC 005 20210415112950.8 007 ta 008 040315s2020----xr-----e------000-0-cze-d 040 $a BOE020 $b cze 245 00
$a Nejvyšší soud České republiky: Narušení veřejného pořádku způsobující neplatnost právního jednání. Nedodržení zákonného požadavku na smlouvu uzavřenou mezi jednočlennou společností zastoupenou jediným společníkem a tímto společníkem. Zneužití práva : $b rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky z 10. 6. 2020, sp. zn. 31 ICdo 36/2020 520 2-
$a Adverbium "zjevně", užité v § 588 ObčZ, nevyjadřuje požadavek na určitý stupeň intenzity narušení veřejného pořádku posuzovaným právním jednáním, nýbrž toliko zdůrazňuje, že narušení veřejného pořádku musí být zřejmé, jednoznačné a nepochybné. Je-li tomu tak, je posuzované právní jednání neplatné a soud k této neplatnosti přihlédne i bez návrhu. V opačném případě nelze o neplatnosti z důvodu narušení veřejného pořádku vůbec uvažovat. Ne každé odchýlení od právní normy chránící veřejný pořádek lze bez dalšího kvalifikovat jako její porušení, resp. jako narušení veřejného pořádku. Stejně jako v případě jiných hodnot (účelů) chráněných právními normami, i v případě veřejného pořádku je vždy třeba posuzovat, zda odchylné ujednání jde proti smyslu a účelu dané právní normy, či zda tento smysl a účel zachovává, byť tak činí prostřednictvím odchylné - autonomní - úpravy. I v případě nedodržení požadavku na smlouvu uzavřenou mezi jednočlennou společností zastoupenou jediným společníkem a tímto společníkem, stanoveného § 13 ZOK, je nutné vždy posuzovat, zda s ohledem na okolnosti konkrétního případu nebyl naplněn smysl a účel právní normy v tomto ustanovení obsažené přesto, že jednající společník nedodržel postup tam stanovený. Požadavek na "zjevnost" zneužití práva (§ 8 ObčZ) je nutné chápat jako důraz na zřejmost, jednoznačnost či nepochybnost závěru, že s ohledem na okolnosti dané věci bylo právo zneužito; v pochybnostech je namístně závěr, že nejde o zneužití, nýbrž o výkon práva. Odkaz na judikaturu Ústavního soudu: usnesení Ústavního soudu ze dne 16. 2. 2011, sp. zn. III. ÚS 256/11. 650 -7
$7 us_us_auth*0024931 $a Ústavní soud 2020 650 -7
$7 us_us_auth*z0000971 $a Judikatura ÚS 650 -7
$7 us_us_auth*0011033 $a Usnesení Ústavního soudu III. ÚS 2564/11 650 -7
$7 us_us_auth*z0003992 $a Veřejný pořádek 650 -7
$7 us_us_auth*z0002824 $a Neplatnost právních úkonů 650 -7
$7 us_us_auth*0018850 $a Platnost právního jednání 650 -7
$7 us_us_auth*z0001660 $a Obchodní společnosti 650 -7
$7 us_us_auth*z0003076 $a Smluvní vztahy 650 -7
$7 us_us_auth*0013931 $a Smluvní závazky 655 -4
$7 us_us_auth*0000603 $a článek 773 0-
$w us_us_cat*0043952 $t Právní rozhledy $x 1210-6410 $7 nnas $g Roč. 28, (2020), č. 19, s. 678-681 910 $t rs
Počet záznamů: 1