Počet záznamů: 1
ÚS: přípustnost dovolání není záležitostí samosoudce
Údaje o názvu ÚS: přípustnost dovolání není záležitostí samosoudce Anotace Posuzovat přípustnost dovolání by neměl samosoudce, ale senát Nejvyššího soudu. Konstatoval to Ústavní soud s tím, že pokud by "první selekci" případů prováděl pouze předseda senátu nebo jím pověřený člen senátu, jednalo by se o porušení ústavně zaručeného práva na zákonného soudce. Obřemenění senátu je podle ústavních soudců přípustné pouze v případě, kdy soudu není dána jiná možnost než řízení zastavit, například když dovolatel vezme dovolání zpět, nebo v situaci, kdy dovolání podala osoba, která k tomu není aktivně legitimována. "Tyto případy představují jakousi "justiční malou násobilku", zpravidla nevyžadující interpretaci práva soudem, nýbrž postačuje zcela prostá aplikace zákonných ustanovení, obsahujících podmínky řízení," konstatoval předseda senátu Ústavního soudu Vojtěch Šimíček. Avšak otázka přípustnosti odvolání již podle něj představuje kvalitativně zcela odlišnou situaci. Ve skutečnosti se totiž nejedná o "přípustnost" dovolání v klasickém procesním smyslu, nýbrž daleko přesněji o jeho "přijatelnost". "Je proto především na Nejvyšším soudu samotném, zda předestřenou věc bude považovat za natolik právně významnou, či nikoliv. Takovéto rozhodnutí však nemůže činit jediný samosoudce, nýbrž musí zůstat vyhrazena senátnímu rozhodování," uzavřel Šimíček. Odkaz na judikaturu Ústavního soudu: nález Ústavního soudu ze dne 11. 10. 2016, sp. zn. II. ÚS 849/16. In Právní rádce. - Roč. 24, (2016), č. 11, s. 35 Předmět.hesla Ústavní soud 2016 Judikatura ÚS Nález Ústavního soudu II. ÚS 849/16 Přípustnost dovolání Řízení před samosoudcem Právo na zákonného soudce Forma, žánr článek Signatura Země vyd. Česko Jazyk dok. čeština Databáze Články 
článek
Počet záznamů: 1