Rýdlová, Hana,

ÚS k ochranným opatřením. -- Anotace: I když chovanec odmítá léčebné terapie, může zpochybnit správnost své diagnózy. Z nálezu Ústavního soudu ze dne 17. března 2020, sp. zn. IV. ÚS 2877/19, vyplývá, že přezkoumává-li se v trestním řízení nutnost trvání ústavní formy ochranného opatření, je třeba z hlediska dokazování rozlišovat, zda dotčená osoba (chovanec) zpochybňuje správnost původní diagnózy, jako základu pro nařízení ochranného opatření, jako celek (ex tunc), anebo zda zpochybňuje nutnost jeho dalšího trvání v důsledku probíhající terapie (ex nunc); skutečnost, že chovanec odmítá podstupovat léčebné procedury, však nemůže být právní ani faktickou překážkou pro to, aby mu byla odpírána možnost zpochybňovat správnost původní diagnózy. Nelze-li provést potřebná "ověřovací" vyšetření bezodkladně v rámci zabezpečovací detence, je třeba přesunout chovance do zařízení, kde bude možné takové vyšetření provést. Opačný postup je v rozporu s čl. 8 odst. 2 ve spojení s čl. 36 odst. 1 a 4 a čl. 39 LZPS. Je-li však takové pochybení zjištěno v řízení před Ústavním soudem, který současně zruší napadená rozhodnutí obecných soudů v takové věci, není již třeba postupovat podle § 82 odst. 3 písm. b) zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, když postačí tzv. akademický výrok konstatující zásah do uvedených základních práv dotčené osoby. Odkaz na judikaturu Ústavního soudu: nález Ústavního soudu ze dne 10. 3. 2020, sp. zn. IV. ÚS 2877/19.
In: Bulletin advokacie. -- ISSN 1210-6348. -- Roč. 2020, č. 4, s. 11.

Ústavní soud 2020 * Judikatura ÚS * Nález Ústavního soudu IV. ÚS 2877/19 * Zabezpečovací detence * Detenční zařízení * Detence člověka * Ochranné léčení * článek