Nezávislost soudců a povinnost vypořádat se s argumentací účastníků řízení

Husseini, Faisal

Nezávislost soudců a povinnost vypořádat se s argumentací účastníků řízení : nález ÚS z 10. 3. 2020, sp. zn. II. ÚS 4029/19. -- Anotace: Akceptace a legitimita soudů v podmínkách právního státu nemůže být primárně založena na jejich mocenském působení, nýbrž na přesvědčivosti argumentace. Nezávislost a nestrannost soudů a soudců by proto neměla být vykládána tak, že se soudci nemají nechat "ovlivňovat" jinými právními názory, nýbrž že předložené (alternativní) názory, pokud se s nimi neztotožní, mají co nejpřesvědčivěji vyvrátit, tedy překonat vlastní a kvalitnější argumentací. Zmiňovaná nezávislost soudců představuje pojistku proti jejich nepřípustnému ovlivňování ze strany jiných mocenských složek a také rozličných soukromých zájmů. Nemá však být interpretována jako možnost soudců ignorovat odlišné právní názory, které předestře účastník řízení - nezávislost soudců je systémová a zcela nezbytná podmínka efektivního fungování justice, nikoli výraz intelektuální nadřazenosti soudců. Odkazy na judikaturu Ústavního soudu: nález Ústavního soudu ze dne 10. 3. 2020, sp. zn. II. ÚS 4029/19; nález Ústavního soudu ze dne 10. 3. 2015, sp. zn. II. ÚS 2172/14; nález Ústavního soudu ze dne 9. 4. 2019, sp. zn. II. ÚS 3236/18.
In: Soudní rozhledy. -- ISSN 1211-4405. -- Roč. 25, (2019), č. 5, s. 154-155.

Ústavní soud 2020 * Judikatura ÚS * Nález Ústavního soudu II. ÚS 4029/19 * Nález Ústavního soudu II. ÚS 2172/14 * Nález Ústavního soudu II. ÚS 3236/18 * Nezávislost soudce * Soudci * Nezávislá justice * článek