Trpký úděl Ústavního soudu ČSR

Malenovský, Jiří, 1950-

Trpký úděl Ústavního soudu ČSR : divák za plotem u cesty k rozpadu společného státu. -- Anotace: Ústavní soud ČSR neobdržel kompetence v oblastech individuální ochrany základních práv ani práv příslušníků menšin. I v důsledku toho se stal "divákem za plotem u cesty k rozpadu společného státu". Národnostní otázky se ujaly československé nejvyšší soudy, jež však generovaly kazuistickou a axiologicky nesourodou judikaturu. V ní se občas ztrácel mezinárodněprávní i ústavněprávní rámec, v němž existovala Československá republika. Případné zapojení ústavního soudu by poskytlo republice věrohodnější regulační nástroj proti reálnému nebezpečí kritiky ze strany zainteresovaných sousedních států. Výklad § 3 (1) Ústavy Ústavním soudem ve věci inkorporace bývalých rakouských území vyjádřil určitou lehkomyslnost při poskytování ústavní ochrany politicky zranitelným hranicím československého státu. Ústavní soud v daném případě akceptoval změnu státní hranice, která nebyla provedena ústavním zákonem. I proto později v souvislosti s odstoupením sudetoněmeckého území nehrálo ústavní právo ČSR významnou úlohu. Z hlediska mezinárodního práva se nelze Mnichovské dohody vůči Československu coby "třetímu státu" platně dovolat, neboť jeho přijetí závazku z této dohody nebylo svobodné. Tristní příběh Ústavního soudu ČSR coby "diváka" se bohužel opakoval i při dalších historických územních změnách, a to jak v souvislosti se Zakarpatskou Ukrajinou v roce 1945, tak při rozpadu ČSFR v roce 1992. Odkaz na judikaturu Ústavního soudu: usnesení Ústavního soudu ze dne 9. 4. 1996, sp. zn. II. ÚS 41/96.
In: Právník. -- ISSN 0231-6625. -- Roč. 160, (2021), č. 11, s. 948-962.

Ústavní soud 2021 * Judikatura ÚS * Usnesení Ústavního soudu II. ÚS 41/96 * Ústavní soud - Československo * Národnostní otázka * Jazykové právo * Státní hranice * Mnichovská dohoda (1938) * Dějiny soudnictví * Československo * článek