Nepodmienečný trest odňatia slobody ako ultima ratio

Mičudová, Silvia,

Nepodmienečný trest odňatia slobody ako ultima ratio. -- Anotace: Projev principu ultima ratio nacházíme napříč celým trestním právem. Jednou z oblastí, kde se však projevuje velmi výrazně, je oblast trestání. Spolu se zásadou subsidiarity trestní represe, která je jeho projevem, určuje hierarchii přísnosti a citelnosti trestů, kterou mohou být podle zásady nulla poena sine lege uložené pachatelovi trestné činnosti. K této hierarchii musí přihlížet především soud při hodnocení a výběru konkrétního druhu trestu. Musí trest vybrat tak, aby byl přiměřený a aby nezasahoval do lidských práv pachatele víc, než je to s ohledem na jeho vlastnosti a okonosti případu nutné. Právní nauka v současnosti za nejpřísnější trest, který by měl soud ukládat jen v krajních případech, považuje trest odnětí svobody nepodmíněně. Nestačí však vědět, že tento trest je krajním prostředkem, ale je třeba vědět i proč. Právě zodpovězení této otázky, je cílem příspěvku autorky. Odkazy na judikaturu ÚS: nález Ústavního soudu ze dne 3. 3. 2005, sp. zn. II. ÚS 413/04; nález Ústavního soudu ze dne 23. 3. 2004, sp. zn. I. ÚS 4/04.
In: Trestněprávní revue. -- ISSN 1213-5313. -- Roč. 19, (2020), č. 2, s. 93-98.

Ústavní soud 2020 * Judikatura ÚS * Nález Ústavního soudu II. ÚS 413/04 * Nález Ústavního soudu I. ÚS 4/04 * Trestné činy * Ultima ratio * Subsidiarita trestní represe * Tresty * Nepodmíněné tresty odnětí svobody * Trest odnětí svobody * článek