Počet záznamů: 1
Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2014, sp. zn. 5 Tdo 305/2014
SYS 0026346 LBL 00000nab-a22^^^^^3a-4500 003 CZ-BrUSC 005 20151008101602.4 007 ta 008 100312s2015----xr-||||g------000-0|cze-d 040 $a BOE020 $b cze 245 10
$a Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2014, sp. zn. 5 Tdo 305/2014 520 2-
$a Právní věta: I. Obsahovou náležitostí výroku o vině odsuzujícího rozsudku je takový popis skutku, jehož jednotlivé části odpovídají příslušným znakům skutkové podstaty trestného činu, kterým byl obviněný uznán vinným. Motiv nebo pohnutku trestného činu je nutno uvádět ve výroku odsuzujícího rozsudku (resp. v popisu skutku), pokud je znakem příslušné skutkové podstaty trestného činu. V jiných případech zpravidla postačí takové okolnosti uvést jen v odůvodnění rozsudku a jejich uvedení ve výroku je nadbytečné. Jejich nadbytečné uvedení ve výrokové části rozsudku však nelze pokládat za vadu rozsudku, jež by mohla vést k jeho zrušení ve smyslu ustanovení § 258 odst. 1 písm. b) tr. ř. II. Kdykoliv v průběhu řízení má obviněný právo ukončit zmocnění svého obhájce k obhajobě a zvolit si nového obhájce (§ 33 odst. 1 tr. ř.). Neoznámí-li však obviněný příslušnému orgánu činnému v trestním řízení změnu obhájce včas, a to zpravidla předložením plné moci (č. 51/2010 Sb. rozh. tr.), aby mohl být nový obhájce vyrozuměn v zákonné lhůtě (je-li stanovena) o nařízeném úkonu trestního řízení, je podle § 37 odst. 2 tr. ř. obhájce dříve zvolený nebo ustanovený povinen vykonávat obhajobu, není-li z obhajování vyloučen, až do doby, než ji osobně převezme později zvolený obhájce. Změna v osobě obhájce tak zásadně není důvodem pro neprovedení již nařízeného úkonu trestního řízení (srov. nález Ústavního soudu ze dne 25. 9. 1996, sp. zn. III. ÚS 83/96, uveřejněný pod č. 293/1996 Sb.). Jestliže o nařízeném hlavním líčení nebo veřejném zasedání byli obviněný i jeho dosavadní obhájce řádně a včas vyrozuměni, jsou mu přítomni a naopak nově zvolený obhájce se k tomuto úkonu nedostavil, pak jen nepřítomnost nově zvoleného obhájce není překážkou provedení tohoto hlavního líčení nebo veřejného zasedání. V textu je zmíněna judikatura ÚS: nález Ústavního soudu ze dne 25. 9. 1996, sp. zn. III. ÚS 83/96. 650 07
$7 us_us_auth*0013301 $a Ústavní soud 2015 650 07
$7 us_us_auth*z0000971 $a Judikatura ÚS 650 07
$7 us_us_auth*0001332 $a Nález Ústavního soudu III. ÚS 83/96 650 07
$7 us_us_auth*0009912 $a Zvolený obhájce 650 07
$7 us_us_auth*z0001717 $a Obhajoba 650 07
$7 us_us_auth*0006643 $a Odročení jednání 650 07
$7 us_us_auth*z0002731 $a Rozsudek 655 -4
$7 us_us_auth*0000603 $a článek 773 0-
$w us_us_cat*0026105 $t Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek $7 nnas $d Praha : Nejvyšší soud ČSSR, 2015 $g Roč. 67, (2015), č. 6, s. 793-801 910 $a BOE020 $t rd
Počet záznamů: 1