Předběžné

Předběžné opatření, náhrada škody : rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 7. 2020, sp. zn. 23 Cdo 1619/2019. -- Anotace: Jestliže soud vyhověl žalobě nebo jinému návrhu ve věci samé, nezakládá odpovědnost navrhovatele předběžného opatření za škodu nebo jinou újmu předběžným opatřením vzniklou jen to, že předběžné opatření předtím zaniklo právní mocí zamítavého rozhodnutí, které bylo posléze zrušeno [§ 77a odst. 1, § 77 odst. písm. b) o. s. ř.]. Pokračuje-li řízení ve věci samé po zrušení pravomocného rozhodnutí, kterým soud žalobu nebo jiný návrh ve věci samé zamítl, soud podle § 109 odst. 1 písm. b) o. s. ř. přeruší řízení o již podané žalobě o náhradu škody nebo jiné újmy vzniklé předběžným opatřením do pravomocného skončení řízení ve věci samé. Odkazy na judikaturu ÚS: usnesení Ústavního soudu ze dne 8. 9. 2015, sp. zn. II. ÚS 3856/14; nález Ústavního soudu ze dne 9. 12. 2013, sp. zn. I. ÚS 2881/12; usnesení Ústavního soudu ze dne 7. 3. 2006, sp. zn. III. ÚS 10/06.
In: Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek. -- ISSN 0036-522X. -- Roč. 73, (2021), č. 5, s. 741-756.

Ústavní soud 2021 * Judikatura ÚS * Usnesení Ústavního soudu II. ÚS 3856/14 * Nález Ústavního soudu I. ÚS 2881/12 * Usnesení Ústavního soudu III. ÚS 10/06 * Předběžné opatření * Náhrada škody * článek