Pavelek, Ondřej,

Náhrada nemajetkové újmy při usmrcení. -- Anotace: Od nabytí účinnosti nového občanského zákoníku, který odmítá fixní částky pro určení výše náhrady nemajetkové újmy při usmrcení, uběhly více než tři roky a soudy vydávají rozhodnutí, ve kterých odškodňují tzv. sekundární oběti podle § 2959 NOZ. Soudci již nejsou vázáni pevně stanovenými částkami, ale uplatní se zde volné soudcovské uvážení. Tato možnost rozhodnout, jaká výše náhrady je spravedlivá s ohledem na okolnosti konkrétního případu, klade na soudce vyšší nároky, zejména na řádné zjištění skutkového stavu, znalost judikatury a pečlivé odůvodnění. Při úvahách o výši náhrady nesmí zůstat stranou srovnání se zahraniční úpravou, a to zejména se státy, které jsou nám blízké svou právní tradicí i obecně uznávanými společenskými hodnotami. Autor ve svém článku srovnává výši náhrady v aktuální judikatuře českých soudů k § 2959 NOZ s výší náhrady, která je přiznávána tzv. sekundárním obětem v Rakousku. Odkaz na judikaturu Ústavního soudu: nález Ústavního soudu ze dne 22. 12. 2015, sp. zn. I. ÚS 2844/14.
In: Bulletin advokacie. -- ISSN 1210-6348. -- Roč. 2017, č. 12, s. 31-34.

Ústavní soud 2017 * Judikatura ÚS * Nález Ústavního soudu I. ÚS 2844/14 * Usmrcení * Nemajetková újma * Náhrada nemajetkové újmy * článek