Pachové stopy jako nepřímý důkaz v trestním řízení

Hejč, David, 1986-

Pachové stopy jako nepřímý důkaz v trestním řízení : nález ÚS z 22. 3. 2016, sp. zn. IV. ÚS 1098/15. -- Výsledek metody pachové identifikace je podle ÚS typickým nepřímým důkazem, který potvrzuje skutečnost, že se určitá fyzická osoba dostala do kontaktu s předmětem, z něhož byla stopa sejmuta, nikoli že určitá osoba přímo spáchala trestný čin. Musí tedy existovat další skutečnosti, které tvoří uzavřený řetěz důkazů, resp. nesmí existovat žádná jiná reálná možnost, že by se činu mohl dopustit někdo jiný než osoba obviněná. Jinak řečeno, aby důkaz pachovou identifikací byl dostačující, je třeba, aby tento důkaz nebyl pro uznání viny důkazem jediným, osamoceným. Pro ústavně konformní použitelnost důkazu metodou pachové identifikace je významné naplnění požadavků kladených zejména na způsob jejího provedení a přezkoumání správnosti jejího provedení. Odkazy na judikaturu Ústavního soudu: nález Ústavního soudu ze dne 22. 3. 2016, sp. zn. IV. ÚS 1098/15; nález Ústavního soudu ze dne 4. 3. 1998, sp. zn. I. ÚS 394/97; nález Ústavního soudu ze dne 3. 8. 2000, sp. zn. II. ÚS 418/99; nález Ústavníh.
In: Trestněprávní revue. -- ISSN 1213-5313. -- Roč. 15, (2016), č. 6, s. 146-148.

Ústavní soud 2016 * Judikatura ÚS * Nález Ústavního soudu IV. 1098/15 * Nález Ústavního soudu I. ÚS 394/97 * Nález Ústavního soudu II. ÚS 418/99 * Nález Ústavního soudu IV. ÚS 10/02 * Usnesení Ústavního soudu II. ÚS 90/04 * Nález Ústavního soudu II. ÚS 2168/07 * Nález Ústavního soudu I. ÚS 3094/08 * Pachové stopy * Pachová identifikace * Nepřímé důkazy * Místo činu * Pachatelé trestných činů * Trestní řízení * článek