Hynčicová, Kateřina,

ÚS: Ne každá televize v restauraci podléhá poplatkům. -- Anotace: Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. II. ÚS 2186/14 konstatoval, že z pouhé existence provozuschopného televizoru v restauraci nelze bez dalšího dovozovat, že má být uzavřena smlouva s kolektivním správcem autorských práv. Ve věci šlo o to, že Integram, nezávislá společnost výkonných umělců a výrobců zvukových a zvukově-obrazových záznamů, požadovala po stěžovateli bezdůvodné obohacení, které měl získat, když bez potřebného licenčního oprávnění zpřístupňoval veřejnosti prostřednictvím televizoru v restauraci záznamy. Podle Ústavního soudu však k prokázání vzniku bezdůvodného obohacení nestačí samotná fyzická existence televizoru a výpověď obsluhy, že "se televizor moc nepoužívá, jen když je např. olympiáda". Stěžovatel navíc tvrdil, že televize v otevíracích hodinách neběží, a pokud ano, tak pouze pro soukromé účely. Navíc podle něj v době kontroly televizor již ani nefungoval. Krajský soud tato vyjádření stěžovatele považoval za účelová, podle Ústavního soudu však není jednoznačné, že se televizor skutečně používal k produkci chráněných děl, což bude muset být pečlivě prokázáno. [celý text].
In: Právní rádce. -- ISSN 1210-4817. -- Roč. 23, (2015), č. 2, s. 51.

Ústavní soud 2015 * Judikatura ÚS * Nález Ústavního soudu II. ÚS 2186/14 * Provozování rozhlasového a televizního vysílání * Autorské právo * Restaurace * článek