Řezníčková, Lucie, (autor)

Zákaz sebeobviňování v kontextu dokazování v řízení o nezákonnosti postupu zadavatele v jednacím řízení bez uveřejnění

Novotný, Petr, 1966- (autor)
Svoboda, Tomáš, 1985- (autor)

Autoři se zabývají polemikou nad uplatňováním zásady zákazu sebeobviňování v kontextu dokazování v řízení o přestupku vedeném ÚOHS ve věcech zákonnosti postupu zadavatele při zadávání veřejných zakázek v jednacím řízení bez uveřejnění. Autoři proti sobě staví veřejný zájem v podobě ochrany hospodářské soutěže a základní (procesní) práva zadavatele jako obviněného. Jádrem diskutovaného problému je pak otázka důvodnosti uplatňování tzv. obráceného důkazního břemene ve věci naplnění podmínek pro použití jednacího řízení bez uveřejnění. Ve světle současné rozhodovací praxe je to totiž zadavatel, kdo je nucen jednat aktivně a prokazovat splnění podmínek pro použití jednacího řízení bez uveřejnění, a to např. i včetně aktivního vytváření (usvědčujících) důkazů. Ve světle zásady zákazu sebeobviňování má však obviněný (zadavatel) právo zůstat zcela nečinný. Autoři rozebírají právní východiska přestupkového řízení, význam zásady zákazu sebeobviňování a limity procesní aktivity zadavatele. Argumentují, že v některých případech dochází k nepřiměřenému zásahu do základních práv zadavatele, neboť ÚOHS je schopen získat rozhodné informace svou vlastní činností a plně v souladu se zásadami ovládajícími správní řízení o přestupku. Na základě principu proporcionality autoři navrhují diferencovaný přístup k důkazní povinnosti a zdůrazňují potřebu respektovat ústavní limity správního trestání. Odkazy na judikaturu Ústavního soudu: stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 30. 11. 2010, sp. zn. Pl. ÚS-st. 30/10; nález Ústavního soudu ze dne 30. 3. 2010, sp. zn. Pl. ÚS 2/10; nález Ústavního soudu ze dne 17. 12. 1997, sp. zn. Pl. ÚS 33/97; usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 10. 2001, sp. zn. Pl. ÚS 24/2000.

Správní právo. - Roč. 58, (2025), č. 6-7, s. 563-578