Počet záznamů: 1
K vybraným aspektům nutné obrany s použitím zbraně
- Main entry-name
Main entry-name Ivanová, Alena, (author) Title statement K vybraným aspektům nutné obrany s použitím zbraně Annotation Cílem článku je přiblížit soudní interpretaci a přístupy k posuzování podmínek nutné obrany, které vyplývají jak z rozhodnutí Nejvyššího soudu, tak Ústavního soudu. Článek rovněž nabízí kritickou reflexi těchto přístupů, včetně identifikace případných problémů či kontroverzí, které mohou při aplikaci dané právní úpravy vyvstat, a to zejména ve vztahu k přiměřenosti obranného jednání. Analýza se opírá o významnou judikaturu a na jejím základě představuje výklad podmínek nutné obrany se zbraní, čímž poskytuje cenný přínos jak pro odbornou veřejnost, tak pro širší právnickou praxi. Odkazy na judikaturu Ústavního soudu: nález Ústavního soudu ze dne 1. 4. 2004 sp. zn. IV. ÚS 433/02; nález Ústavního soudu ze dne 26. 4. 2016 sp. zn. I. ÚS 3235/15. In Státní zastupitelství. - Ročník 22 [správně má být 23], č. 1, 2025, s. 15-23 Subj. Headings Ústavní soud 2025 Judikatura ÚS Nález Ústavního soudu IV. ÚS 433/02 Nález Ústavního soudu I. ÚS 3235/15 Nutná obrana Zbraně a střelivo Střelné zbraně a střelivo Zákon o střelných zbraních a střelivu Zákon o zbraních Zákon o Policii ČR Trestní zákoník Přiměřenost Rozhodovací činnost soudu Nejvyšší soud Ústavní soud Form, Genre elektronický článek Signatura Country Česko Language Czech URL https://www.smarteca.cz/my-reader/STAT-ZASTUP-EJOURNAL-0125_00000000_0?fileName=page016.xhtml&location=pi-576 Database Articles 
článek
Vrba, Milan, (author)Title statementK povaze diskvalifikačních deliktů podle zákona o obchodních korporacích a k důsledkům z toho plynoucím = On the nature of disqualification wrongs under the commercial corporations act and the consequences arising thereformAnnotationPřestože je institut vyloučení z výkonu funkce člena statutárního orgánu obchodní korporace součástí platného práva již od roku 2014, doposud vesměs opomíjena zůstává otázka povahy diskvalifikační odpovědnosti. Autor se v prvé řadě zamýšlí nad tím, jde-li v případě odpovědnosti za diskvalifikační delikty o odpovědnost soukromoprávní, nebo veřejnoprávní. S ohledem na chráněný zájem, funkci odpovědnosti, subjekty a obsah odpovědnostního vztahu a povahu ukládané sankce se dospívá k závěru, že se jedná o veřejnoprávní institut. V návaznosti na to se autor dále zabývá otázkou, je-li možné zkoumaný institut považovat za "trestní věc" ve smyslu Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Podobná analýza judikatury ESLP svědčí pro kladnou odpověď. Na základě těchto závěrů se autor zabývá některými důsledky, jež z nich vyplývají jak v rovině hmotného práva (časová působnost zákonné úpravy, ne/přípustnost analogie), tak v rovině procesní (náležitosti úkonů zahajujících diskvalifikační řízení, presumpce neviny, zákaz nucení k sebeobviňování, zákaz dvojího postihu). Odkazy na judikaturu ÚS: nález Ústavního soudu ze dne 14. 11. 2017, sp. zn. II. ÚS 1930/17; nález Ústavního soudu ze dne 29. 9. 2010, sp. zn. Pl. ÚS 33/09; nález Ústavního soudu ze dne 8. 3. 2007, sp. zn. Pl. ÚS 69/04; nález Ústavního soudu ze dne 25. 6. 2002, sp. zn. Pl. ÚS 36/01; nález Ústavního soudu ze dne 22. 1. 2001, sp. zn. IV. ÚS 158/2000; nález Ústavního soudu ze dne 16. 6. 2020, sp. zn. Pl. ÚS 4/20; nález Ústavního soudu ze dne 18. 2. 2010, sp. zn. I. ÚS 1849/08; stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 30. 11. 2010, sp. zn. Pl. ÚS 30/10; nález Ústavního soudu ze dne 23. 6. 2005, sp. zn. II. ÚS 255/05.In
Počet záznamů: 1