Počet záznamů: 1

Soudní přezkum výtky ukládané dle zákona o státní službě

Záhlaví-jméno	Chadima, Marek, (autor)
Údaje o názvu	Soudní přezkum výtky ukládané dle zákona o státní službě
Anotace	Autor analyzuje, zda výtka ukládaná podle zákona o státní službě je rozhodnutím přezkoumatelným ve správním soudnictví ve smyslu § 65 soudního řádu správního. Autor se nad tímto tématem zamýšlí především ve světle judikatury NSS k přezkoumatelnosti výtek uložených soudcům, státním zástupcům, exekutorům a notářům. Odkazy na judikaturu Ústavního soudu: nález Ústavního soudu ze dne 29. 1. 2008, sp. zn. Pl. ÚS 72/06; nález Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2015, sp. zn. Pl. ÚS 21/14; nález Ústavního soudu ze dne 13. 6. 2014, sp. zn. III. ÚS 2428/13; nález Ústavního soudu ze dne 17. 10. 2017, sp. zn. II. ÚS 1398/17.
In	Správní právo. - Roč. 53, (2020), č. 4, s. 201-218
Předmět.hesla	Ústavní soud 2020
	Judikatura ÚS
	Nález Ústavního soudu Pl. ÚS 72/06
	Nález Ústavního soudu Pl. ÚS 21/14
	Nález Ústavního soudu III. ÚS 2428/13
	Nález Ústavního soudu II. ÚS 1398/17
	Státní služba
	Zákon o státní službě
	Výtka soudci
	Výtka státnímu zástupci
	Výtky
	Přezkoumatelnost správního rozhodnutí
	Soudní přezkum
	Správní soudnictví
Forma, žánr	článek
Signatura
Země vyd.	Česko
Jazyk dok.	čeština
Databáze	Články

článek

Záhlaví-jméno

Richter, Martin, 1991- (autor)

Údaje o názvu

Právní omyl v trestním zákoníku - co lze pod něj podřadit a jak přistupovat k posuzování jeho vyvarovatelnosti?

Anotace

Trestní zákoník v roce 2010 nově zavedl do českého právního řádu ustanovení o právním omylu. V současné době, osm let po jeho účinnosti, tento nový institut prošel vývojem jak v odborné literatuře, tak i trestněprávní praxi. Cílem článku je poskytnout čtenářům různé relevantní přístupy nauky a na jejich základě představit komplexnější řešení zásadních otázek vážících se k aplikaci právního omylu. Výklad se nejprve zaměřuje na otázku, které druhy omylů v právu lze pod režim právního omylu podle § TrZ vůbec podřadit. Následně je rozebrán žádoucí postup při posuzování vyvarovatelnosti (omluvitelnosti) právního omylu. Nakonec článek nabízí i odpověď na dosud nezpracovanou otázku, jakým způsobem v kontextu právního omylu posuzovat situace nesprávného výkladu nejasné právní normy. Odkazy na judikaturu ÚS: nález Ústavního soudu ze dne 4. 8. 2010, sp. zn. II. ÚS 913/09; stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 8. 10. 2015, sp. zn. Pl. ÚS-st. 42/15.

Trestněprávní revue. - Roč. 17, (2018), č. 6, s. 131-137

Předmět.hesla

Ústavní soud 2018

Judikatura ÚS

Nález Ústavního soudu II. ÚS 913/09

Stanovisko pléna Ústavního soudu Pl. ÚS-st. 42/15

Trestní zákoník

Právní omyl

Výklad právních předpisů

Forma, žánr

článek

Signatura