Počet záznamů: 1
Ohlédnutí po roce účinnosti nové právní úpravy civilního dovolání
Záhlaví-jméno Pavliš, Tomáš (autor) Údaje o názvu Ohlédnutí po roce účinnosti nové právní úpravy civilního dovolání Dal.odpovědnost Deduch, Jiří, (autor)
Anotace Právní úprava přípustnosti dovolání obsažená v § 237 OSŘ zjevně neodpovídá požadavku Ústavního soudu, byť poněkud přemrštěnému, že „přípustnost dovolání musí být zřejmá každému potenciálnímu dovolateli ještě předtím, než opravný prostředek v podobě dovolání využije“ - srov. nález ÚS z 21.2.2012, sp.zn. Pl. ÚS 29/11 (č. 147/2012 Sb.), bod 69. Jestliže § 237 OSŘ předpokládá, že dovolací soud bude přípustnost dovolání zvažovat ve vztahu ke konkrétnímu řešení určité právní otázky, na kterém je založeno (závisí) napadené rozhodnutí odvolacího soudu, je – logicky vzato – vyloučeno, aby dovolacímu „přezkumu“ byla podrobena otázka, již by dovolací soud posuzoval jako soud prvního a zároveň jediného stupně. Mylná je proto úvaha Ústavního soudu vyjádřená v jeho usnesení z 28.3.2013, sp.zn. III. ÚS 772/13, že – kromě zmatečností podle § 229 odst. 1 až 3 OSŘ – „jakákoliv námitka, jejíž podstatou je tvrzení porušení ústavně zaručených základních práv a svobod rozhodnutím nebo postupem odvolacího soudu v občanském soudním řízení, je... uplatnitelná i jako dovolací důvod podle § 241a odst. 1 OSŘ ve znění zákona č. 404/2012 Sb., že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci“, a že tedy „takto vymezený dovolací důvod... zahrnuje i... vady řízení ve smyslu § 241 odst. 2 písm. a) OSŘ ve znění účinném do 31. 12. 2012“. Pokud by i nadále měl být nástrojem založení přípustnosti dovolání dovolací důvod, stal by se požadavek na vylíčení údaje o splnění předpokladů přípustnosti dovolání zcela nadbytečným a jeho nedostatek by nemohl překážet pokračování dovolacího řízení. Rozhodovací praxe dovolacího soudu však s absencí tohoto údaje správně spojuje následek v podobě odmítnutí dovolání pro vady, neboť jinak by požadavek na jeho vylíčení v dovolání ztrácel jakýkoli smysl a scházel by rovněž racionální důvod stanovit (jak to zákonodárce učinil v § 241b odst. 3 OSŘ), že také o tuto náležitost může být dovolání doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání. Uvedené patrně přehlédl Ústavní soud v nálezu z 11.11. 2013, sp.zn. I. ÚS 2447/13, jímž zrušil usnesení NS z 28.5.2013, sp.zn. 26 Cdo 1322/2013 (citovaným usnesením Nejvyšší soud odmítl dovolání pro absenci údaje o splnění předpokladů přípustnosti dovolání), s tím podstatným odůvodněním, že byl-li v dovolání vymezen dovolací důvod, pak „dovolací soud... mohl přistoupit k uplatnění vlastní diskrece v tom směru, zda je dovolání přípustné z hlediska judikatorních aspektů vypočtených v novém textu ustanovení § 237 OSŘ“. In Právní rozhledy. - Roč.22, (2014), č.5, s. 153-160 Předmět.hesla Ústavní soud 2014 Judikatura ÚS Nález Ústavního soudu Pl. ÚS 29/11 Usnesení Ústavního soudu III. ÚS 772/13 Nález Ústavního soudu I. ÚS 2447/13 Civilní dovolání Forma, žánr článek Signatura Země vyd. Česko Jazyk dok. čeština Databáze Články 
článek
Počet záznamů: 1