Počet záznamů: 1
Wahlrecht auf dem Prüfstand der Verfassungsgerichtsbakeit
Záhlaví-jméno Morlok, Martin, (autor) Údaje o názvu Wahlrecht auf dem Prüfstand der Verfassungsgerichtsbakeit : Zwei Entscheidungen des LVerfG Schleswig-Holstein Překl.náz Volební právo na testu ústavního soudnictví: dvě rozhodnutí zemského ústavního soudu Šlesvicka-Holštýnska Anotace Zemský ústavní soud spolkové země Schleswig-Holstein (dále jen LVerfG) rozhodoval o platnosti voleb do zemského sněmu, konaných dne 27.9.2009, ve dvou paralelních řízeních. V prvém případě sp.zn. LVerfG 3/09 iniciovala politická frakce Bündnis 90/DIE GRÜNEN řízení o kontrole norem (Normenkontrollverfahren), ve kterém namítala, že ustanovení zemského volebního zákona upravující omezení kompenzace tzv. převislých (zbytkových) mandátů na vyrovnávací mandáty je protiústavní; ve druhém řízení sp. zn. LVerfG 1/10 pak LVerfG jako druhá instance rozhodoval na návrh politické strany DIE LINKE o přezkumu platnosti voleb (Wahlprüfungsverfahren), kde strana napadala taktéž protiústavnost ustanovení zemského volebního zákona týkajících se omezené kompenzace tzv. převislých (zbytkových) mandátů na vyrovnávací mandáty. Při kompenzaci zbytkových mandátů na vyrovnávací mandáty dle uvedeného ustanovení zemského volebního zákona totiž dochází k deformaci váhy volebního hlasu, které se v zemských parlamentních volbách ve spolkové zemi Schleswig-Holstein projevila tak, že CDU potřebovala při kompenzaci převislých mandátů na vyrovnávací mandát 14 870,91 hlasů na další křeslo v zemském sněmu, zatímco frakce DIE LINKE potřebovala dosáhnout 19 152,80 hlasů k získání dalšího křesla. Tato nerovnost vede tudíž ke značné deformaci tzv. výsledkové rovnosti hlasů - Erfolgswertgleichheit, která na rozdíl od neproblematické početní rovnosti hlasů (Zählerwertgleichheit) znamená to, že každý hlas musí mít stejný vliv na rozdělení mandátů a na druhé straně, že k získání jednoho mandátu té které strany musí být zapotřebí stejný počet hlasů. LVerfG ve svém rozhodnutí ze dne 30.8.2010, sp.zn. LVerfG 3/09 nekonstatoval, že napadená ustanovení volebního zákona jsou neplatná, pouze je prohlásil za neslučitelná s ústavou (protiústavní) a stanovil zákonodárci lhůtu k nápravě do 31.5.2011. V tomto rozhodnutí tak LVerfG dle autora článku konstruoval paradox, který spočívá v tom, že na protiústavním základě nerovnoměrně sestavený zemský sněm je způsobilý, a tudíž legitimován k tomu, aby rozhodoval o politicky ožehavé otázce, jakou je úprava nového znění zemského volebního zákona. Ve druhém svém rozhodnutí ze dne 30.8.2010, sp.zn. LVerfG 1/10 však LVerfG rovněž nedospěl k závěru o neplatnosti voleb, avšak stanovil lhůtu pro konání nových voleb do zemského sněmu, a to do 30.9.2012. Tímto rozhodnutím tak zemský ústavní soud zkrátil legislativní období zemského sněmu do 30.9.2012; přičemž autor se dále v článku zabývá otázkou, zda k rozpuštění zemského sněmu dojde již na základě rozhodnutí ústavního soudu (qua Urteil) nebo bude zapotřebí rozpustit zemský sněm způsobem předvídaným v zákoně (qua Gesetz). V této souvislosti je třeba odkázat i na rozsudek Spolkového ústavního soudu (dále jen BVerfG) ze dne 3.7.2008, sp.zn. 2 BvC 1/07, 2 BvC 7/07, který v řízení o přezkumu platnosti voleb do 16. Spolkového sněmu prohlásil právě tento efekt negativní váhy hlasu vznikající při tzv. převislých (zbytkových) mandátech za rozporný s principem rovnosti a přímosti voleb a tudíž za protiústavní. Tato volební chyba však nevedla BverfG k tomu, aby prohlásil volby do 16. Spolkového sněmu za neplatné, což by vedlo k rozpuštění Spolkového sněmu, ale stanovil zákonodárci lhůtu k nápravě do 30.6.2011, neboť převážil zájem na ochraně důvěry v ústavnost spolkového volebního zákona, na jehož základě došlo ke složení nového parlamentu, tj. zástupců lidu. In Juristen Zeitung. - 2011, Jhrg. 66, Heft 5, s. 234-241 Předmět.hesla Volby Ústavní soud - Německo Volební soudnictví Forma, žánr článek Signatura Země vyd. Německo Jazyk dok. němčina Databáze Články 
článek
Počet záznamů: 1