Obnova řízení o přestupcích

Mates, Pavel, 1947-

Obnova řízení o přestupcích. -- Scope and content: Autor se věnuje tématu obnovy řízení, kterou označuje jako opravný prostředek, tradičně rozkročený mezi opravné prostředky mimořádné a dozorčí. V obecném úvodu zdůrazňuje, že jde o institut sloužící k nápravě vad skutkových, nikoli právních, což posléze dokládá příklady z judikatury správních soudů. Vzhledem k tomu, že zákon o odpovědnosti za přestupky (zákon č. 250/2016 Sb.) neobsahuje speciální úpravu obnovy, postupuje se podle obecné úpravy správního řádu. Poukazuje na to, že v praxi jsou podmínky obnovy řízení vykládány restriktivně a doslovně, takže pro ně není nijak velký prostor. Objasňuje význam tzv. materiálního korektivu, který je obsažen v podmínce, že řízení se má obnovit, mohou-li relevantní skutečnosti, důkazy či rozhodnutí vést k jinému rozhodnutí ve věci. Zvláštní pozornost věnuje podmínkám, za nichže lze napadnout příkaz na místě žalobou u správního soudu. Otevřenou zůstává otázka, zda se zásada beneficium cohaesionis má vztahovat i na obnovu řízení, na jejíž řešení bude třeba vyčkat další akademické diskuze a zejména judikatury. Odkaz na judikaturu ÚS: nález Ústavního soudu ze dne 29. 9. 1999, sp. zn. II. ÚS 231/96.
In: Trestněprávní revue. -- ISSN 1213-5313. -- Roč. 20, (2021), č. 1, s. 12-16.

Ústavní soud 2021 * Judikatura ÚS * Nález Ústavního soudu II. ÚS 231/96 * Přestupky * Přestupkové řízení * Obnova řízení * Beneficium cohaesionis * článek