Nad koncepcí dovolání v civilních věcech

Dvořák, Bohumil, 1976-

Nad koncepcí dovolání v civilních věcech. -- Scope and content: Autor se zabývá koncepcí právní úpravy dovolání v civilních věcech. Všímá si především toho, že současná česká úprava pojímá dovolání jako mimořádný opravný prostředek. Důvody, které k přijetí této koncepce dovolání vedly, podrobuje kritice. Dochází přitom k závěru, že úprava dovolání jako mimořádného opravného prostředku nemusí být vždy lacinější a efektivnější. Neobstojí rovněž argument, že takovou koncepci dovolání vyžadují doporučení Rady Evropy. Pojetí dovolání již nemůže být zdůvodňováno ani rozdělením kompetencí ve federálním státě. Z věcného hlediska pak nesprávné právní posouzení věci nevyhovuje jako důvod mimořádného opravného prostředku. V souladu s judikaturou ESLP by důvodem prolamování právní moci rozhodnutí měly být pouze závažné vady pravomocného rozhodnutí. Takovou vadu však nesprávné právní posouzení věci nižší soudní instancí nepředstavuje. Dovolání by proto mělo být koncipováno jako řádný opravný prostředek (jako řádná třetí instance). Odkaz na judikaturu Ústavního soudu: nález Ústavního soudu ze dne 29. 4. 2014, sp. zn. I. ÚS 3113/13.
In: Právník. -- ISSN 0231-6625. -- Roč. 157, (2018), č. 4, s. 343-353.

Ústavní soud 2018 * Judikatura ÚS * Nález Ústavního soudu I. ÚS 3113/13 * Dovolání * Opravné prostředky * Mimořádné opravné prostředky * Pravomocný rozsudek * Soudní rozhodnutí * Nabytí právní moci * Právní moc rozhodnutí * Přípustnost * Právní jistota * Vady rozhodnutí * článek