Počet záznamů: 1
Morální uvažování (a morální intuice) v soudním rozhodování: je možné dospět k racionálnímu rozhodnutí?
SYS 0056017 LBL 00000nab-a22^^^^^3a-4500 003 CZ-BrUSC 005 20240712103854.3 007 ta 008 100330s2023----xr-||||g------000-0|cze-d 040 $a BOE020 $b cze 100 1-
$7 us_us_auth*0024609 $a Tvrdíková, Linda, $4 aut 245 10
$a Morální uvažování (a morální intuice) v soudním rozhodování: je možné dospět k racionálnímu rozhodnutí? 520 2-
$a Právní teoretikové či filosofové si všímají toho, že pokud hovoříme o interpretaci a aplikaci práva, pak svou roli, a to mnohdy nezanedbatelnou, hraje i morální uvažování. Například Pierluigi Chiassoni otevřeně přiznává, že v některých případech záleží na evaluaci soudce jako osoby, kterou z možných interpretací zvolí. Jak totiž víme, existuje několik interpretačních metod, na jejichž základě může interpret dospět v některých případech k různým závěrům. V takovém případě pak někdy hraje zásadní roli i morální hodnocení soudcem. Tato skutečnost nás může dovést k tomu, že bychom se měli i při diskuzích o interpretaci a aplikaci práva zabývat problematikou morálního uvažování a zdůvodňování. V úvodu autorka stručně uvádí, proč je otázka morálních intuic v právu relevantní, a zkoumá otázku, zda i přes to lze dospět v těchto případech k racionálnímu rozhodnutí. Autorka se snaží ukázat, že to možné je, byť se to tak na první pohled nemusí zdát. K tomu, aby na tuto otázku odpověděla, využívá analytickou filosofii, zejména filosofii Ludwiga Wittgensteina, Wilfrida Sellarse a Roberta B. Brandoma, kterou podporuje poznatky kognitivní vědy. Na závěr uvádí implikace tohoto zkoumání pro právo. Uvádí, že je velice důležité, aby byla rozhodnutí řádně odůvodněna a aby byly složité případy rozhodovány více soudci, kteří mají na některé otázky rozdílné názory, a rovněž uvádí, proč jsou důležitá a užitečná odlišná stanoviska. Odkazy na judikaturu Ústavního soudu: nález Ústavního soudu ze dne 20. 2. 2004, sp. zn. IV. ÚS 219/03; nález Ústavního soudu ze dne 1. 11. 2017, sp. zn. I. ÚS 1135/17; usnesení Ústavního soudu ze dne 2. 5. 2017, sp. zn. II. ÚS 4050/16; nález Ústavního soudu ze dne 21. 12. 1993, sp. zn. Pl. ÚS 19/93. 650 07
$7 us_us_auth*0030108 $a Ústavní soud 2023 650 07
$7 us_us_auth*z0000971 $a Judikatura ÚS 650 07
$7 us_us_auth*0021161 $a Nález Ústavního soudu IV. ÚS 219/03 650 07
$7 us_us_auth*0029673 $a Nález Ústavního soudu I. ÚS 1135/17 650 07
$7 us_us_auth*0031888 $a Usnesení Ústavního soudu II. ÚS 4050/16 650 07
$7 us_us_auth*0002271 $a Nález Ústavního soudu Pl. ÚS 19/93 650 07
$7 us_us_auth*z0002722 $a Rozhodování 650 07
$7 us_us_auth*z0003168 $a Soudní rozhodnutí 650 07
$7 us_us_auth*z0002930 $a Osobnost soudce 650 07
$7 us_us_auth*z0001433 $a Morálka 650 07
$7 us_us_auth*0009694 $a Morální hodnoty 650 07
$7 us_us_auth*z0000914 $a Interpretace práva 650 07
$7 us_us_auth*z0002210 $a Právní filozofie 655 -4
$7 us_us_auth*0000603 $a článek 773 0-
$w us_us_cat*0053614 $t Právník $x 0231-6625 $7 nnas $g Roč. 162, (2023), č. 9, s. 835-857 856 $u https://www.ilaw.cas.cz/casopisy-a-knihy/casopisy/casopis-pravnik/archiv/2023/2023-9.html?a=3798 910 $a BOE020 $t rs
Počet záznamů: 1