Počet záznamů: 1
Nejvyšší soud České republiky: K subjektivní stránce pokusu přečinu ublížení na zdraví podle § 21 odst. 1 a § 146 odst. 1 TrZ, kterého se pachatel dopustil při řízení vozidla tzv. vybržděním jiného účastníka silničního provozu. Ke konání odročeného hlavního líčení bez přítomnosti obviněného a jeho obhájce
SYS 0034886 LBL 00000nab-a22^^^^^3a-4500 003 CZ-BrUSC 005 20171221125514.9 007 ta 008 100312s2017----xr-||||g------000-0|cze-d 040 $a BOE020 $b cze 100 1-
$7 us_us_auth*0000912 $a Cibulka, Karel, $4 aut 245 10
$a Nejvyšší soud České republiky: K subjektivní stránce pokusu přečinu ublížení na zdraví podle § 21 odst. 1 a § 146 odst. 1 TrZ, kterého se pachatel dopustil při řízení vozidla tzv. vybržděním jiného účastníka silničního provozu. Ke konání odročeného hlavního líčení bez přítomnosti obviněného a jeho obhájce : $b usnesení Nejvyššího soudu z 31. 5. 2017, sp. zn. 8 Tdo 379/2017 520 2-
$a Právní věty: I. Z hlediska posouzení subjektivní stránky pokusu přečinu ublížení na zdraví podle § 21 odst. 1 a § 146 odst. 1 TrZ, kterého se pachatel dopustil jako řidič motorového vozidla tzv. vybržděním jiného účastníka silničního provozu, se závěr o formě zavinění odvíjí již od okamžiku, kdy zahájil uvedený "vybržďovací" úkon. Takový způsob jízdy může být totiž příčinou vzniku dopravní nehody se závažnými následky na životě či zdraví, zvláště je-li proveden v hustém provozu, za snížené viditelnosti a při vysoké rychlosti. Přitom rozsah hrozícího škodlivého následku nemůže pachatel již nijak ovlivnit, protože se odvíjí od řidičských schopností, momentální pozornosti a včasnosti reakce poškozeného, případně i dalších řidičů poblíž jedoucích vozidel. Už v daný okamžik proto musel být pachatel přinejmenším srozuměn s možným škodlivým následkem v podobě újmy na zdraví bez ohledu na to, zda k samotnému nárazu vozidla poškozeného do vozidla pachatele došlo až v poměrně nízké rychlosti. II. Jestliže obviněný i jeho obhájce se bez řádné omluvy nedostavili k odročenému hlavnímu líčení, ačkoli termín konání vzali předtím na vědomí, není povinností soudu přijímat další opatření ke zjišťování důvodů této nepřítomnosti (např. telefonicky zjišťovat důvod jejich nepřítomnosti). Odkazy na judikaturu Ústavního soudu: usnesení Ústavního soudu ze dne 9. 4. 2003, sp. zn. I. ÚS 412/02; usnesení Ústavního soudu ze dne 24. 4. 2003, sp. zn. III. ÚS 732/02; usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 10. 2003, sp. zn. III. ÚS 282/03; usnesení Ústavního soudu ze dne 7. 1. 2004, sp. zn. II. ÚS 651/02; stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 4. 3. 2014, sp. zn. Pl. ÚS-st. 38/14. 650 07
$7 us_us_auth*0018499 $a Ústavní soud 2017 650 07
$7 us_us_auth*z0000971 $a Judikatura ÚS 650 07
$7 us_us_auth*0001755 $a Usnesení Ústavního soudu I. ÚS 412/02 650 07
$7 us_us_auth*0002180 $a Usnesení Ústavního soudu III. ÚS 732/02 650 07
$7 us_us_auth*0002182 $a Usnesení Ústavního soudu III. ÚS 282/03 650 07
$7 us_us_auth*0001756 $a Usnesení Ústavního soudu II. ÚS 651/02 650 07
$7 us_us_auth*0012264 $a Stanovisko pléna ÚS Pl. ÚS-st 38/14 650 07
$7 us_us_auth*0002444 $a Ublížení na zdraví 650 07
$7 us_us_auth*m0002149 $a Řízení motorového vozidla 650 07
$7 us_us_auth*z0000502 $a Dopravní nehody 655 -4
$7 us_us_auth*0000603 $a článek 773 0-
$w us_us_cat*0034231 $t Trestněprávní revue $x 1213-5313 $7 nnas $g Roč. 16, (2017), č. 10, s. 238-242 910 $t rd
Počet záznamů: 1