Malíř, Jan, 1977-

Odpovědnost veřejné moci za porušení mezinárodních závazků v českém právu : aneb mezi tím, co je, a tím, co není. -- Anotace: V posledních letech byl podstatně redefinován vztah mezi českým a mezinárodním právem. Nyní je ČR povinna dodržovat závazky, které pro ni vyplývají z mezinárodního práva (čl. 1 odst. 2 Ústavy), vyhlášené mezinárodní smlouvy ratifikované se souhlasem Parlamentu jsou součástí právního řádu s předností před rozpornými ustanoveními zákonů (čl. 10 Ústavy) a na základě judikatury Ústavního soudu ČR mají mezinárodní smlouvy o lidských právech stejnou právní sílu jako ustanovení vnitrostátního ústavního pořádku. Právní důsledky těchto proměn jsou však stále předmětem debaty. To platí i o odpovědnosti české veřejné moci za škodu způsobenou porušením mezinárodních závazků. Tento článek se přiklání k tomu, že taková odpovědnost by měla být uznávána přinejmenším ve vztahu k mezinárodním smlouvám v působnosti čl. 1 Ústavy. Ve prospěch takového názoru svědčí srovnání s Francii a Polskem, tedy státy, které při obdobném ústavním uspořádání takovou odpovědnost uznaly, a rovněž odkaz na zásady právního státu, na které Ústavní soud ČR nahlíží jako na klíčový základ pro existenci odpovědnosti veřejné moci za škodu. Odpovědnost státu respektive odpovědnost veřejné moci zavdala v posledním desetiletí v české právní nauce podnět k poměrně intenzivní diskuzi. Největší pozornost, jak se zdá, se však soustředila především na odpovědnost veřejné moci za porušení práva EU a na odpovědnost za porušení ústavního pořádku zákonodárcem. Jiným odvětvím odpovědnosti veřejné moci byla naproti tomu věnována pozornost podstatně skromnější. To platí - s čestnou výjimkou odpovědnosti za škodu způsobenou neoprávněnou vazbou - kupř. o odpovědnosti veřejné moci za škodu způsobenou výkonem soudní moci nebo o odpovědnosti veřejné moci za škodu vyplývající z případů, kdy veřejná moc jedná iure gestionis a v souvislosti s plněním funkcí sociálního státu. O nic víc se až dosud nediskutovalo ani o tom, zda a případně za jakých okolností může veřejná moc odpovídat za porušení závazků, které ČR vyplývají z mezinárodního práva. Za situace, kdy český ústavodárce před více než deseti lety nemalou část těchto mezinárodních závazku inkorporoval do vnitrostátního práva, a kdy byly určité mezinárodní smlouvy zavazující ČR Ústavním soudem ČR dokonce postaveny na roveň norem českého ústavního pořádku, vnucuje se více než logicky otázka, zda veřejná moc odpovídá za porušení mezinárodních závazků. Svůj význam nabývá tato otázka současně v tom rozsahu, ve kterém je ČR jako malý stát uprostřed globalizovaného světa vázána nebývalým počtem mezinárodních závazků, od jejichž dodržování se odvíjí kredibilita ČR v mezinárodních vztazích a jejichž porušení může současně namnoze vyústit v řízení před mezinárodními soudy, rozhodci či kvazisoudními orgány. Odkazy na judikaturu Ústavního soudu: nálezy sp.zn Pl. ÚS 36/01, Pl. ÚS 44/03, usnesení sp.zn. I. ÚS 2553/07, nálezy sp.zn. I. ÚS 752/02, I. ÚS 2881/09, usnesení sp.zn. Pl. ÚS 26/11, nález sp.zn. Pl. ÚS 13/06, stanovisko Pl. ÚS-st. 27/09, nález sp.zn. IV. ÚS 1521/10, usnesení sp.zn. II. ÚS 75/04 a nález sp.zn. I. ÚS 529/09.
In: Právník. -- ISSN 0231-6625. -- Roč. 153, (2014), č. 8, s. 665-688.

Ústavní soud 2014 * Ústavní soud - ČR * Judikatura ÚS * Nález Ústavního soudu Pl. ÚS 36/01 * Nález Ústavního soudu Pl. ÚS 44/03 * Usnesení Ústavního soudu I. ÚS 2553/07 * Nález Ústavního soudu I. ÚS 752/02 * Nález Ústavního soudu I. ÚS 2881/09 * Usnesení Ústavního soudu Pl. ÚS 26/11 * Nález Ústavního soudu Pl. ÚS 13/06 * Stanovisko pléna ÚS Pl. ÚS-st 27/09 * Nález Ústavního soudu IV. ÚS 1521/10 * Usnesení Ústavního soudu II. ÚS 75/04 * Nález Ústavního soudu I. ÚS 529/09 * Veřejná moc * Odpovědnost za škodu * Mezinárodní závazky * Česká republika * Francie * Polsko * článek