Řeháček, Oldřich,

Relativní neúčinnost právních jednání dle nového občanského zákoníku. -- Anotace: Nový občanský zákoník pro jednotlivé skutkové podstaty zásadně stanoví lhůtu, v níž se lze relativní neúčinnosti dovolávat. Jedná se o lhůtu hmotněprávní, což znamená, že odpůrčí žaloba musí dojít soudu nejpozději v poslední den a neprodlužuje se o dobu nezbytnou k poštovní přepravě. Současně jde o lhůtu prekluzivní, jejímž marným uplynutím věřitelovo právo zaniká; nestanoví-li však nový občanský zákoník žádnou lhůtu pro uplatnění odpůrčího práva, jak je tomu v případě některých skutkových podstat uvedených v části VI. 6, je nutno dovodit, že odpůrčí právo nezaniká, ale že se (jen) promlčuje. Lhůta počíná běžet od okamžiku, kdy bylo dlužníkovo právní jednání učiněno. V případech, kdy následky právního jednání, jehož předmětem je nemovitost, nastávají až zápisem v katastru nemovitostí, váže se podle konstantní judikatury Nejvyššího soudu počátek běhu lhůty k vykonání odpůrčího práva až k tomuto zápisu. Ústav­ní soud v rozhodnutí ze 17.7.2006, sp.zn. I. ÚS 39/06, tomuto závěru přisvědčil s tím, že „konstrukci dvoufázového převodu vlastnického práva využívající učení o titulu a modu adquirendi dominii ... je nutno chápat jako celek, proto je důvodný právní závěr obecných soudů, že lhůta k podání odpůrčí žaloby ... počíná běžet až dovršením převodu, nikoliv samotným uzavřením smlouvy, která je pouhým titulem pro převod“.
In: Právní rozhledy. -- ISSN 1210-6410. -- Roč.21, (2013), č.21, s. 747-756.

Ústavní soud 2013 * Judikatura ÚS * Usnesení Ústavního soudu I. ÚS 394/06 * Neúčinnost právních úkonů * Neplatnost právních úkonů * Občanský zákoník 2014 * článek