Počet záznamů: 1
Význam participačních práv dítěte při poskytování sociálních služeb rodinám
- Main entry-name
Main entry-name Kalandrová, Anežka, (author) Title statement Význam participačních práv dítěte při poskytování sociálních služeb rodinám Another responsib. Sovová, Olga (author)
Annotation Postavení dítěte ve společnosti procházelo v dějinách lidstva významnými proměnami a teprve krátce můžeme o dítěti hovořit jako o subjektu a nositeli unikátních práv, mezi nimiž figurují i práva označovaná jako participační. Každé dítě má v současnosti právo účastnit se rozhodování týkajících se jeho života, což je zakotveno zejména v článku č. 12 Úmluvy o právech dítěte. Toto právo dává dítěti možnost vyjádřit svou jedinečnou perspektivu a být vyslyšeno. Participační práva dítěte jsou nejčastěji skloňována v případě rozvodu či rozchodu rodičů nebo při sporech o výchovu a výživu. Nicméně participace dítěte se neomezuje jen na tyto situace. Odkazy na judikaturu Ústavního soudu: nález Ústavního soudu ze dne 8. 10. 2018, sp. zn. II. ÚS 725/18; nález Ústavního soudu ze dne 10. 4. 2018, sp. zn. IV. ÚS 827/18; nález Ústavního soudu ze dne 28. 2. 2018, sp. zn. II. ÚS 2866/17; nález Ústavního soudu ze dne 16. 6. 2015, sp. zn. II. ÚS 2943/14. In Rodinné listy. - Roč. 10, (2021), č. 5-6, s. 24-28 Subj. Headings Ústavní soud 2021 Judikatura ÚS Nález Ústavního soudu II. ÚS 725/18 Nález Ústavního soudu IV. ÚS 827/18 Nález Ústavního soudu II. ÚS 2866/17 Nález Ústavního soudu II. ÚS 2943/14 Práva dítěte Péče o dítě Řízení ve věcech péče o nezletilé Rodina Sociální služby Participační práva Form, Genre článek Signatura Country Česko Language Czech Database Articles 
článek
Daňková, Markéta, (author)Title statementDélka závazku obviněného zdržet se určité činnosti při podmíněném zastavení trestního stíhání : nález Ústavního soudu ze dne 25. 2. 2025 sp. zn. IV. ÚS 3313/24AnnotationObviněný v souvislosti s podmíněným zastavením trestního stíhání může, ale nemusí svůj závazek zdržet se určité činnosti ve smyslu § 307 odst. 2 písm. a) trestního řádu časově omezit, je na jeho vůli, zda určí (nejzazší) dobu, po kterou je ochoten se dané činnosti zdržet. Jestliže tak učiní, nemůže státní zástupce či soud v rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání tuto (nejzazší) dobu, po kterou se má obviněný činnosti zdržet, překročit, může pouze (v mezích zákona) stanovit delší zkušební dobu pro samotné podmíněné zastavení. / Pokud by státní zástupce či soud dobu, na kterou obviněný převzal závazek, překročili, postupovali by v rozporu s ústavní zásadou, že povinnosti lze ukládat jen na základě zákona (čl. 4 odst. 1 Listiny základních práv a svobod), jakož i se zásadou presumpce neviny (čl. 40 odst. 2 Listiny základních práv a svobod), popř. s právem na projednání věci před nezávislým soudem (čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). / Pokud obviněný při učinění závazku zdržet se určité činnosti dobu, na kterou jej omezuje, neurčí, lze vycházet z předpokladu, že dává státnímu zástupci, respektive soudu, možnost dobu trvání takového závazku určit s tím, že tato doba nesmí být delší než určená zkušební doba podmíněného zastavení trestního stíhání, která smí činit maximálně pět let (§ 307 odst. 4 trestního řádu). / Při pochybnostech o obsahu projevené vůle obviněného musí státní zástupce či soud v konkrétních případech skutečnou vůli obviněného blíže zkoumat, tedy postavit najisto, zda obviněný omezuje maximální dobu svého závazku, anebo zda skuteč-ně dává tomuto orgánu možnost určit dobu závazku podle svého uvážení s respektem ke shora uvedeným limitům. Odkaz na judikaturu Ústavního soudu: nález Ústavního soudu ze dne 25. 2. 2025 sp. zn. IV. ÚS 3313/24.In
Počet záznamů: 1