Počet záznamů: 1
Listina o vydědění vs. prohlášení o vydědění a jejich právní důsledky pro potomky vyděděného
Záhlaví-jméno Holíková, Lenka, (autor) Údaje o názvu Listina o vydědění vs. prohlášení o vydědění a jejich právní důsledky pro potomky vyděděného Anotace Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník přinesl významné změny na poli dědického práva, které se dotkly i samotného institutu vydědění. Občanský zákoník opět zavedl starořímskou zásadu exheredationes non sunt adiuvandae (vydědění se nemá podporovat) zmiňovanou v důvodové zprávě a upravil též některé důvody vydědění. Nově je také možné vydědit tzv. v dobrém úmyslu (exhereditatio bona mente facta), tj. vydědění pro marnotratnost nebo zadlužení, s tím, že potomci vyděděného dostanou povinný díl. Lze též vydědit i dědicky nezpůsobilou osobu, která by sice nedědila ze zákona, ale v případě jejího vydědění budou mít potomci této osoby jiné postavení, tj. v souladu s § 1646 odst. 3 občanského zákoníku nedědí, neprojevil-li zůstavitel jinou vůli. Občanský zákoník se též chová odlišně k potomkům vyděděné osoby. Odkaz na judikaturu Ústavního soudu: nález Ústavního soudu ze dne 7. 11. 2012, sp. zn. I. ÚS 295/10. In Ad Notam. - Roč. 27, (2021), č. 4, s. 7-9 Předmět.hesla Ústavní soud 2021 Judikatura ÚS Nález Ústavního soudu I. ÚS 295/10 Dědictví Dědicové Vydědění Forma, žánr článek Signatura Země vyd. Česko Jazyk dok. čeština URL https://www.nkcr.cz/data/news/ad-notam/PDF/AD_NOTAM_4_2021_web.pdf Ad Notam 4/21 Databáze Články 
článek
Počet záznamů: 1